Olga Sehnalová: Bojujeme o každého lékaře i sestru, musíme podporovat jejich vzdělávání a motivaci

Zlínský kraj se zasadil o zřízení vyšších odborných škol při středních zdravotnických školách v Kroměříži a Uherském Hradišti, kde doposud chyběly. Co to pro zdravotnictví v kraji znamená?

Pro krajské zdravotnictví jde o jeden z nejzásadnějších počinů pro stabilizaci nelékařského personálu do budoucna. Je to také pro obě školy velký úspěch, za který chci poděkovat každému, kdo se o to zasloužil. Že máme při každé z okresních nemocnic zdravotnické školy, je obrovská výhoda. V souladu s novou krajskou koncepcí zdravotnictví jsme se ale shodli, že v nich musíme umožnit kompletní vzdělávání zdravotních sester, to znamená praktických i všeobecných. To se od příštího školního roku otevřením oboru Všeobecná diplomovaná sestra i v Kroměříži a Uherském Hradišti stane. Víme, že poptávka po všeobecných i praktických sestrách je velká a bude trvat. Nemocnice jsou navíc pro zdravotnické školy přirozenými partnery. Také proto jsme od loňského roku začali v nemocnicích podporovat školitele z řad zkušených zdravotníků. Tím chceme k propojení škol a nemocnic ještě více motivovat. 

Vzniknout by ve spolupráci se Zlínským krajem měly také dva nové obory na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně: radiologický asistent a zdravotnický záchranář. Proč zrovna tyto dva programy?

Radiologická asistence je obor, který je velmi důležitý pro chod jakéhokoliv zdravotnického zařízení. Zobrazovací metody, jako rentgen, CT nebo magnetická rezonance, jsou v diagnostice nepostradatelné. Bez nich se žádná nemocnice neobejde. Je to velmi potřebný, ale možná málo viditelný, a proto nezaslouženě podceňovaný obor ze strany budoucích studentů. Radiologičtí asistenti pracují s nejmodernější dostupnou zdravotnickou technikou, je to high-tech obor. Radiologický asistent je dnes jednou z nejžádanějších zdravotnických profesí vůbec.
U zdravotnického záchranáře došlo před asi šesti lety k centrální změně vzdělávání. Rozhodnutím ministerstva se stalo vysokoškolským studiem. Tím pádem vypadla možnost ho studovat ve Zlínském kraji. Znamená to velkou komplikaci pro naši zdravotnickou záchrannou službu při získávání nových záchranářů, kteří musí za studiem do jiných krajů. Často se pak nevrátí zpět a o tyto lidi tak náš kraj zbytečně přichází.

Absolventům medicíny a obecně zdravotnických oborů nabízejí nemocnice napříč kraji řadu výhod, aby u nich pracovali. Proč by si podle vás měli vybrat Zlínský kraj?

Pobídky jsou realita, kterou se „řeší” dlouhodobě naprosto nedostatečná výchova lékařů pro české zdravotnictví prakticky ve všech odbornostech. Trh práce ve zdravotnictví je v pasti, do které ho dostala nečinnost státu a neochota se tématu vzdělávání ve zdravotnictví skutečně věnovat tak, aby byl funkční. Dnes sklízíme trpké ovoce krátkozrakých rozhodnutí. Vychovat jednoho plně kvalifikovaného lékaře trvá deset i více let. Přetahovaná o nedostatkové lékařské profese roztáčí spirálu, která nemá konce. Toto není cesta. Možná dočasná, ale ne udržitelná. Jako Zlínský kraj podporujeme náborové aktivity nemocnic, které jsou namířeny do škol, od základních, a někde už i mateřských, přes střední školy až po lékařské fakulty a kluby mediků. Jistě ne každý takto oslovený žák nebo student se stane lékařem nebo zdravotníkem v našich nemocnicích, ale je to dlouhodobé budování vztahu studentů k místní nemocnici. A opět jsme u motivovaných školitelů, kteří se studentům věnují během stáží a praxí. Pomoci mohou jistě i jednotlivá města a obce, například s bydlením. A v neposlední řadě je důležitý, ne-li nejdůležitější, i kolektiv a kolegiální vztahy v každé nemocnici a na konkrétním oddělení. Na tom všem záleží. Bojujeme skutečně o každého zdravotníka, ať lékaře, sestru nebo další profese.

Hejtmanství od začátku letošního roku přispělo už třem lékařům na otevření nové ordinace. Jak nový dotační program zatím hodnotíte?

Náš program na podporu vybavení ordinací nevyřeší problém celkově špatného systému. To musí řešit stát a hlavně pojišťovny nastavením takových úhradových pravidel, která nebudou vést ke koncentraci ordinací pouze do velkých měst a na druhé straně k omezením dostupnosti zdravotní péče na periferii. Krajské dotace na vybavení nově zřízených ordinací mají pomoci zejména mladým lékařům, kteří začínají. Nejsme jako obce nebo kraj schopni čelit situacím, kdy stárnoucí lékaři ukončují praxe bez náhrady. Můžeme ale podpořit ty, kteří uvažují o tom ordinaci v těchto místech nově otevřít. Proto jsme kromě programu na vybavení ordinací přikročili i k podpoře školitelů mezi praktickými a dětskými lékaři, kteří přispívají k aktivní výchově svých mladých kolegyň a kolegů.

Co by se podle vás mělo systémově změnit, aby se situace s nedostatkem personálu ve zdravotnictví zlepšila?

Budu se opakovat, ale základní problém je ve vzdělávání. Počet lékařů, kteří vstupují do našeho zdravotnictví, je dán počtem mediků, celkovou kapacitou lékařských fakult, počty zahraničních studentů. Postgraduální specializační vzdělávání je bohužel řešeno bez ohledu na systém jako celek, často je vedeno partikulárními zájmy jednotlivých odborných společností. Na reformu primární péče se léta stále čeká. Je nutné podporovat nemocnice, protože ty jsou oporou systému a fakticky se v nich odehrává vzdělávání dalších generací zdravotníků pro nemocnice i pro ordinace specialistů. Tato jejich role je extrémně nedoceněná a jsem ráda, že se nám podařilo najít způsob podpory a ocenění školitelů z našich nemocnic. V podpoře vzdělávání budoucích zdravotníků musíme jako kraj, který nemá lékařskou fakultu a je proto znevýhodněn, i ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati a existujícími lékařskými fakultami pokračovat.

Zdroj: Magazín21, Červen 2023