Ondřej Holubec7

Hematologicko transfuzní oddělení Uherskohradišťské nemocnice pečuje o pacienty s onemocněním krve a zároveň provozuje rozsáhlé transfuzní pracoviště, které pokrývá potřeby nemocnice i dalších zdravotnických zařízení. Patří tak k místům, bez nichž se moderní medicína neobejde. Primář oddělení René Kamrla v rámci seriálu Zdraví bez hranic mluví o významu dárcovství krve a plazmy, o jejich využití v léčbě i o tom, proč jsou dveře transfuzní stanice otevřené každému, kdo chce pomoci.

Primář Hematologicko transfuzního oddělení Uherskohradišťské nemocnice René Kamrla.

Pane primáři, co je hlavní doménou vašeho oddělení?

Jsme poměrně mohutné oddělení – početně i obsahově. Třeba provoz naší hematologické ambulance je neobvykle široký – v určitém smyslu fungujeme jako taková „odnož“ velké hematoonkologie v Brně. Ta pracuje perfektně, ale pacientů neustále přibývá a díky léčbě se jim prodlužuje život. To znamená hodně kontrol, které už kapacitně není možné zvládat jen na jednom místě, a část péče se tak přirozeně přesouvá k nám.

Platí to i pro transfuzní část oddělení?

Ano. Historicky se u nás vytvořilo opravdu velké transfuzní pracoviště. Nejde jen o zajištění potřeb naší nemocnice, ale zásobujeme i další zařízení, která vlastní transfuzní oddělení nemají. I to je důvod, proč jsme v tomto směru větší než řada jiných nemocnic okresního typu.

Opíráte se o velkou základnu pravidelných dárců.

Naštěstí ano. Máme hodně dobrovolných dárců, kteří k nám chodí pravidelně a sami od sebe. Samozřejmě jsou během roku období, kdy je dárců méně, a tehdy si je aktivně zveme. A zvlášť v takových chvílích jsme rádi i za nové dárce.

Budete tedy nové dárce vítat i do budoucna?

Určitě. A to jak dárce krve, tak dárce plazmy. Každý nový dárce je pro nás velmi důležitý.

Jaký je rozdíl mezi darováním krve a darováním plazmy?

Při darování plné krve jsou pro nás nejdůležitější červené krvinky. Plazma se odděluje, protože se používá v jiných případech. Výhodou je, že plazma může jít buď přímo pacientovi, nebo se využije k výrobě léčiv. Plazmy z plné krve je ale relativně málo, proto se plazma odebírá i samostatně na separátorech. Při tomto odběru se dárci vracejí červené krvinky zpět do oběhu, což je výhodné obecně u osob s nižšími zásobami železa, tedy často u žen.

Kdy se používá plná krev a kdy její složky?

Plná krev se dnes používá hlavně v urgentní medicíně, například k první pomoci při těžkých úrazech s masivním krvácením. Často se pro případ potřeby vozí např. v záchranářském vrtulníku. Většina odebrané krve se ale hned po odběru rozdělí. Červené krvinky používáme u úrazů, velkých krvácení, při operacích nebo u chronických onemocnění, která vedou k chudokrevnosti.

A plazma?

Ta se buď podává přímo pacientům, nebo se využívá k výrobě léčiv. Přímé podání dnes ustupuje, protože máme k dispozici cílené léky z plazmy, které jsou pro pacienta často výhodnější. A bez dárců plazmy by tyto léky vůbec nemohly vznikat, navíc díky dárcovství plazmy v nemocnici je pro nás přístup k lékům z ní vyráběným snazší. 

Podle čeho se může dárce rozhodnout, zda darovat krev, nebo plazmu?

Hodně záleží na snášenlivosti odběru. Někomu nevyhovuje být napojený na přístroj zhruba 40 minut při odběru plazmy. U jiných je naopak impulzem krevní obraz – při darování plné krve dochází ke ztrátě železa, zatímco u plazmy je zátěž v tomto směru minimální. Máme i dárce, kteří nemohou darovat krev, ale plazmu darovat mohou.

Jak často lze darovat?

Muži mohou darovat krev doporučeně čtyřikrát ročně, ženy třikrát, a to v rozestupu alespoň tří měsíců. Výjimečně (jednorázově) lze interval mezi odběry plné krve zkrátit na osm týdnů. Plazmu lze darovat zhruba jednou za dva týdny, tedy až 25krát ročně. Krev i plazmu může darovat každý zdravý člověk ve věku od 18 do 65 let, prvodárce většinou přijímáme do 60 let věku.

Jsou dárci vyšetřováni při každém odběru?

Ano. Vždy vyšetřujeme krevní obraz, jaterní testy a nejzávažnější infekce, tedy HIV, hepatitidu B a C a syfilis. Sledujeme také krevní tlak. Dárcovství tak má i určitý preventivní význam – některé problémy se díky pravidelným odběrům odhalí včas.

Které krevní skupiny jsou nejvíc potřeba? A máte „oblíbené“ krevní skupiny?

U plazmy je to jednodušší – krevní skupina hraje roli jen při přímém podání pacientovi, navíc naše zásoby jsou prakticky vždy dostatečné. U krve opravdu chtě nechtě máme některé skupiny oblíbené – nejuniverzálnější je 0 negativní, velmi cenné jsou i skupiny 0+ a A-/+. Naopak skupiny B a AB jsou méně univerzální, a proto se někdy hůře využívají – ale i ty samozřejmě potřebujeme.

Co je podle vás hlavní motivací dárců?

Většina lidí k nám určitě nepřichází kvůli těm drobným výhodám, které dárcovství přináší. Přicházejí proto, že chtějí pomoci. To je na tom krásné.

Máte nějaký úsměvný příběh dárce?

Jednou k nám chodil pán darovat i v době, kdy jsme museli odběry kvůli přebytkům omezovat. Když jsem mu to vysvětloval už poněkolikáté, řekl mi: „Ale já k vám tak strašně rád chodím!“

To potvrzuje krásnou atmosféru, která u vás na oddělení panuje. Co vás na této práci oslovuje nejvíc?

V dnešní době je všechno standardizované, certifikované a unifikované. Transfuzní služba je v tomto výjimečná. Přestože máme přísné předpisy, každý odběr je jedinečný. Každá darovaná krev a přípravek z ní je originál – a to je něco, co má hluboký lidský rozměr. A možná právě teď někdo čeká na krev nebo plazmu, kterou ještě nikdo nedaroval.