Ondřej Holubec11

Bolest na hrudi, náhlá slabost nebo dušnost patří mezi příznaky, u kterých rozhodují minuty. Existují však i nenápadné příznaky, které se rozvíjejí pomalu a snadno je přehlédneme. Kdy už není na místě čekat, že obtíže samy odezní, a proč je lepší přijít k lékaři raději dříve než později? O tom v dalším díle seriálu Zdraví bez hranic hovoří Pavel Bednařík, primář II. interního oddělení Uherskohradišťské nemocnice (UHN).

Primář II. interního oddělení Uherskohradišťské nemocnice Pavel Bednařík.

Lidé rádi říkají, že „to přejde“. Setkáváte se s tím v ordinaci často?

Velmi často. Pacienti své obtíže často přisuzují únavě, pracovnímu vytížení, stresu nebo vyššímu věku. Mnohdy čekají dny nebo týdny, jestli se jejich stav nezlepší. Bohužel právě odkládání vyšetření může znamenat, že se k nám dostanou až ve chvíli, kdy je onemocnění výrazně pokročilé, nebo dokonce život ohrožující.

Které příznaky jsou natolik závažné, že by člověk neměl čekat ani minutu?

Především náhle vzniklé obtíže. Pokud se objeví silná dušnost, tlak nebo bolest na hrudi, zejména když vystřeluje do levé paže, krku nebo zad, může se jednat o infarkt myokardu.

Stejně závažné jsou náhlé neurologické příznaky – pokles koutku úst, porucha řeči, slabost nebo ochrnutí končetiny, náhlé zhoršení zraku či zmatenost. To mohou být projevy cévní mozkové příhody. V takové situaci platí jednoduché pravidlo: každá minuta zvyšuje šanci na záchranu mozkové tkáně.

Okamžitou pomoc vyžaduje také podezření na plicní embolii, která se může projevit náhlou dušností, bolestí na hrudi, bušením srdce nebo kolapsem. Ve všech těchto případech je potřeba ihned volat zdravotnickou záchrannou službu.

Ne všechna onemocnění ale přicházejí tak dramaticky. Co by nás mělo varovat při dlouhodobějších obtížích?

Právě to bývá zrádné. Některá onemocnění se rozvíjejí pomalu. U pacientů se srdečním selháním například pozorujeme postupně se zvětšující otoky nohou, rychlý nárůst hmotnosti, horší toleranci námahy nebo noční dušnost.

Stejně tak bychom neměli přehlížet zhoršující se dýchací obtíže, častější infekce, výrazné kolísání krevního tlaku nebo zhoršenou kompenzaci diabetu. Čím dříve změnu zachytíme, tím větší je šance na úspěšnou léčbu.

Existují i nenápadné příznaky, které mohou upozorňovat na vážnější nemoc?

Ano, a právě ty bývají často podceňované. Patří mezi ně dlouhodobá únava, nechutenství, neúmyslný úbytek hmotnosti, chudokrevnost, dlouhodobě zvýšená teplota nebo noční pocení. Samy o sobě nemusí znamenat závažné onemocnění, ale pokud přetrvávají, je potřeba zjistit jejich příčinu. Není vhodné je dlouhodobě přehlížet ani podceňovat.

Proč lidé podle vás návštěvu lékaře odkládají?

Často je to strach z možné diagnózy nebo pocit, že nechtějí zdravotníky zbytečně obtěžovat. Mnozí si myslí, že musí obtíže jednoduše vydržet. Přitom právě včasná konzultace může předejít mnohem složitější léčbě. Praktický lékař nebo internista obtíže zhodnotí a rozhodne, zda jsou potřeba další vyšetření nebo péče specialisty.

Důležitou roli hraje také rodina. V čem může pomoci?

U starších lidí bývají právě blízcí těmi, kdo si jako první všimnou změn v chování, paměti, orientaci nebo soběstačnosti. Tyto změny bychom neměli automaticky přičítat stáří. Mohou být prvním projevem zdravotního problému, který je potřeba řešit. Včasná reakce rodiny často výrazně urychlí diagnostiku i zahájení léčby.

Je něco, co byste čtenářům vzkázal na závěr?

Naslouchejte svému tělu. Pokud se objeví něco neobvyklého nebo obtíže přetrvávají, nečekejte, až se problém zhorší. Včasné vyšetření může nejen zjednodušit léčbu, ale v některých případech doslova zachránit život.

Pět příznaků, se kterými nečekat

  • Tlak nebo silná bolest na hrudi
    Zvlášť pokud vystřeluje do paže, krku nebo zad, případně je provázena dušností či pocením.

  • Náhlá dušnost nebo kolaps

    Může jít například o závažný problém se srdcem nebo plícemi.

  • Pokles koutku, porucha řeči či ochrnutí

    Náhlá slabost končetiny, zhoršení zraku nebo zmatenost mohou být příznaky cévní mozkové příhody.

  • Rychle se zhoršující dušnost a otoky

    Dlouhodobě horší tolerance námahy, otoky nohou, rychlý nárůst hmotnosti nebo noční dušnost mohou upozornit na srdeční selhání.

  • Únava, hubnutí nebo teploty, které neustupují

    Samy o sobě nemusí znamenat vážné onemocnění. Pokud ale trvají, vracejí se nebo se zhoršují, je čas hledat jejich příčinu.

Náhlé a závažné potíže? Volejte 155.
Neobvyklé nebo dlouhodobé obtíže? Obraťte se na svého lékaře.