Kouření může mít negativní dopady na celý organismus

Podílel jste se na preventivních programech na základních školách. Jak to probíhalo?

Vysvětlovali jsme dětem, co je kouření, co obsahují cigarety, jak vzniká závislost. Říkali jsme jim, že v cigaretě je několik tisíc látek a zhruba sedmdesát z nich je prokazatelně karcinogenních. Závislost ale způsobuje nikotin, který nutí člověka kouřit dál. Avšak spolu s nikotinem vdechuje kuřák spoustu dalších škodlivin. Součástí bylo i vysvětlení nemocí a diagnostiky, aby si děti dokázaly představit, co se v těle děje, co vlastně lékaři řeší.

Mění se nějak kouření jako takové?

Ano. Klasické cigarety mírně ustupují, ale nahrazují je alternativní produkty – elektronické cigarety, zahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky. Ty jsou výrazně rozšířené hlavně mezi mladými. Zajímavé je, že řada lidí ani nepovažuje e-cigarety za kouření. Když se jich zeptáte, jestli kouří, řeknou ne, ale e-cigaretu používají.

Jsou tyto alternativy bezpečnější?

To dnes neumíme spolehlivě říct. Tyto alternativy obsahují méně látek než klasické cigarety, ale pořád jde o směsi chemikálií. A my nevíme, jak ty látky působí dlouhodobě a jak se kombinují v lidském organismu. Na to potřebujete dlouhé roky dat. Dnes je to relativně krátká doba, co jsou tyto produkty na trhu.

Objevují se už nějaké konkrétní problémy?

Ano. Například onemocnění označované jako EVALI – poškození plic spojené s e-cigaretami. Objevilo se kolem roku 2019, hlavně v USA. Šlo často o mladé lidi, kteří skončili s těžkým selháním plic. Ukázalo se, že některé látky v náplních mohou vyvolat silný zánět. 

Jaké další problémy způsobují e-cigarety?

Jednak nejsou cítit. Děti je mohou používat ve škole, na toaletách a okolí si toho nemusí všimnout. Často mají sladké příchutě, takže to spíš připomíná vůni než kouř. A druhá věc je nadužívání. U klasické cigarety víte, že jste vykouřil třeba deset cigaret denně. U e-cigarety můžete potahovat prakticky neustále – u televize, v autě, v práci. Stovky potahů denně. Člověk tak reálně vdechuje mnohem víc nikotinu a dalších látek, aniž si to uvědomí.

Platí i u těchto produktů pasivní kouření?

Samozřejmě, následky každého kouření, tedy i toho elektronického, nesou i nekuřáci. Pokud je dítě vystaveno pasivnímu kouření, případně dokonce už během těhotenství v těle matky, zvyšuje se u něj riziko plicních onemocnění v dospělosti, i když samo nikdy kouřit nebude. Látky z kouře se usazují na površích, na nábytku, stěnách. Malé děti je pak mohou přijímat dotykem nebo tím, že dávají věci do pusy.

Jaké jsou nejčastější zdravotní následky kouření?

Typicky chronický kašel, vykašlávání hlenu. Z vážnějších onemocnění je to rakovina plic – zhruba devadesát procent takových pacientů jsou kuřáci. Pak je to chronická obstrukční plicní nemoc, kdy dochází k zužování dýchacích cest. Ty se zanítí, otékají a postupně ztrácejí průchodnost. 

Ne každý kuřák ale nutně musí mít zdravotní problémy.  

Statistika nikdy není černobílá. Neznamená to, že každý kuřák automaticky onemocní, ale výrazně si zvyšuje pravděpodobnost, že se u něj některé nemoci v průběhu života objeví. Čím víc člověk kouří, tím víc se ta pravděpodobnost zvyšuje. Důležité je i to, že riziko se v čase sčítá. Pokud člověk s kouřením přestane, jeho riziko postupně klesá, nikdy se ale už nedostane na úroveň člověka, který nekouřil vůbec.

Může v tom hrát nějakou roli i genetika? 

Významnou. Pokud se v rodině rakovina plic vyskytla, například u rodičů, je riziko ještě vyšší. Takový člověk by ideálně neměl kouřit vůbec, protože jde svému problému vyloženě naproti.

Týkají se negativní důsledky kouření jen plic?

Ne. Kouření negativně ovlivňuje i mnohé jiné orgány. Zhoršuje různé zánětlivé nemoci, potíže zažívacího traktu a zároveň zvyšuje riziko nádorových onemocnění mimo plíce, například střevních či jiných typů rakoviny. Podobně i jiné formy užívání tabáku, například vodní dýmky nebo nikotinové sáčky, mají své specifické riziko – v tomto případě především nádory dutiny ústní či jazyka.

Jak pacientům vysvětlujete, proč přestat kouřit?

Snažím se být konkrétní. Ukážu jim jejich výsledky, například plicní funkce, a vysvětlím, co znamenají. Řeknu jim, že třeba mají menší kapacitu plic, než by měli mít, a že kouření to zhoršuje. Vysvětluji i to, že plíce dosahují maxima kolem dvaceti let a pak kapacita přirozeně klesá. U kuřáků ale klesá rychleji. 

Jak tedy přestat?

Základ je motivace, čili vědět, proč chci s kouřením přestat. Pomáhají samozřejmě různé aplikace nebo léky, které snižují chuť na cigaretu. Je důležité si uvědomit, že pokud vám kouření pomáhalo zvládat stresové situace, je třeba najít jiný způsob, jak se s nimi vypořádat. Stejně tak, pokud jste byli zvyklí spojovat například kávu s cigaretou, tato návyková kombinace vás bude stále lákat. Je tedy potřeba tyto návyky postupně přenastavit a vytvořit si nové strategie. Některým lidem pomáhá zavést překážky – například než si zapálíte, udělat krátkou procházku kolem domu nebo jiný malý rituál, který vás od cigarety oddělí. Každý si musí najít svůj způsob, co mu pomáhá, protože pro každého funguje něco jiného.

AUTOR: Jan Filgas

 

Hrozby negativních dopadů kouření 

• Poškození plic a dýchacího systému.
• Onemocnění srdce a cév.
• Nádorová onemocnění.
• Problémy s imunitou a hojením.
• Dopady na kůži, zuby a vzhled.
• Reprodukční a hormonální problémy.
• Psychické a sociální dopady.