Laboratoř umí nemoc odhalit dřív, než se projeví

Často se říká, že prevence je levnější než léčba. Přesto většina lidí přijde k lékaři až ve chvíli, kdy má problém. Proč to tak podle vás je?

JANATOVÁ: Doufám, že se to mění. Myslím si, že i díky tomu, že je dnes na prevenci kladen větší důraz a praktičtí lékaři jsou motivováni své pacienty k preventivním prohlídkám zvát. Vždycky ale bude skupina lidí, která se o své zdraví zajímá, chce pro něj něco udělat a aktivně prevenci vyhledává. A pak bude skupina těch, které to nezajímá. Jsou lidé, kteří chtějí jednu tabletku a tím to pro ně končí. Nechtějí změnit životosprávu. Nechtějí být aktivní. A když samotná tableta nestačí, bývají nespokojení. Jenže bez spolupráce pacienta dlouhodobě dobrých výsledků dosáhnout nejde.V posledních letech podle mě pomáhá i to, že jsou informace dostupnější. Lidé si mohou na našem e-shopu v klidu projít jednotlivá vyšetření, zjistit, o čem vypovídají, a přijít už s představou, co chtějí vyšetřit.

LOUCKÝ: Myslím si, že to není jen český problém. Lidé se zdravotníkům často podvědomě vyhýbají do chvíle, než mají potíže. Vzpomínám si na jednu konferenci, kde se bývalého generálního ředitele zdravotní pojišťovny ptali, kdy byl naposledy na preventivní prohlídce. Přiznal, že už velmi dlouho nikde nebyl. To je vlastně typické. Dokud člověk nemá problém, návštěvu lékaře odkládá. Přitom je tady jasně dané, co by mělo být součástí preventivních prohlídek v jednotlivých věkových skupinách. Když lidé na prevenci chodí pravidelně, lékař nejen odebere krev a moč, ale také pacienta vidí, může si všimnout věcí, které laboratoř zachytit nemůže.

Laboratorní vyšetření samo o sobě ale určitě nestačí…

J: Laboratoř dodá správný laboratorní výsledek. Za ten neseme odpovědnost. Ale výsledek musí někdo správně vyhodnotit. Pacient často neví, co jednotlivé hodnoty znamenají. Lékař zná jeho zdravotní historii, ví, jaké léky užívá, jaká onemocnění se vyskytují v rodině a dokáže výsledky správně interpretovat. Jít jednou za dva roky na preventivní prohlídku ke svému praktickému lékaři je pro člověka mnohem přínosnější, než si vybírat vyšetření pouze podle internetu.

L: Je potřeba si představit trojúhelník. Na jedné straně je pacient, na druhé laboratoř, na třetí lékař. Laboratoř dodá důležitou informaci, ale teprve lékař ji spojí s dalšími údaji o pacientovi. Dám jednoduchý příklad. Nedávno mi volal známý. Jeho přítelkyně měla odletět do zahraničí, nebylo jí dobře a absolvovala odběr krve s výsledky ve fyziologických mezích. Ptali se mě, jestli může odletět. Odpověděl jsem, že to říct nemůžu. Já nesu odpovědnost za správnost laboratorního výsledku, ale neviděl jsem pacientku, nevyšetřil jsem ji a nemohu rozhodnout, jestli může cestovat. To je role lékaře.

Když lékař pošle pacienta na odběr, má už většinou podezření na konkrétní problém?

J: Ano. Pacient přijde se žádankou, na které jsou přesně uvedená vyšetření, která máme provést. Ve většině případů má lékař výsledky ještě tentýž den. Výhodou je, že běžné vzorky krve několik pracovních dnů uchováváme. Pokud se lékař po prvních výsledcích rozhodne doplnit další vyšetření, často už pacient nemusí znovu na odběr. Vyšetření provedeme z původního vzorku.

To znamená, že laboratorní výsledek může změnit další postup léčby?

L: To je vlastně jeho hlavní smysl. Preventivní vyšetření není o tom, že lékař očekává konkrétní nemoc. Naopak. Pacient přijde bez obtíží. Patří do určité věkové skupiny a lékař podle doporučených preventivních programů odešle základní laboratorní vyšetření. Pokud výsledky ukážou, že se některé hodnoty začínají zhoršovat, může zasáhnout ještě dříve, než se nemoc projeví.

V posledních letech přibývá lidí, kteří si laboratorní vyšetření objednávají sami. Nevede to někdy k tomu, že si výsledky vykládají bez odborníka?

J: Ano, stává se to poměrně často. Lidé si nechají udělat laboratorní vyšetření, podívají se na výsledky a snaží se je sami interpretovat. Jenže ne každá hodnota, která je mimo referenční meze, znamená nemoc. Naopak některé odchylky mohou být úplně bez zdravotního významu. Proto vždy doporučujeme, aby si výsledky nechali vysvětlit svým lékařem.

Lidé často hledají odpovědi ohledně svého zdraví na internetu nebo využívají umělou inteligenci. Jak se na to díváte?

J: Nemyslím si, že je to špatně. Je dobře, když se lidé o své zdraví zajímají. Mohou si zjistit základní informace, mohou si přečíst, co jednotlivá vyšetření znamenají. Ale pokud už chtějí výsledky vztahovat ke svému zdravotnímu stavu, měli by je vždy konzultovat s odborníkem. Internet ani umělá inteligence neznají konkrétního člověka.

Využíváte umělou inteligenci i ve vašich laboratořích?

J: Přímo při vyhodnocování laboratorních výsledků zatím ne. Bavili jsme se ale například o tom, že bychom na naše webové stránky nasadili chatbota, který by lidem pomohl lépe se orientovat v nabídce vyšetření a našel odpovědi na základní otázky. Na webu máme informace jak pro veřejnost, tak pro odborníky. Ne pro každého je jednoduché se v nich orientovat.

L: Laboratorní informační systémy jsou ale velmi sofistikované už dnes. Umějí počítat různé indexy, kombinují více laboratorních hodnot dohromady a pomáhají při vyhodnocování výsledků. Neřekl bych, že je to umělá inteligence v tom smyslu, jak ji dnes veřejnost vnímá. Ale mnoho věcí, které dnes označujeme jako AI, laboratoře využívají už řadu let v podobě chytrých informačních systémů. Ty se neustále zdokonalují a práci nám významně usnadňují.

Jaká onemocnění takto zachytíte nejčastěji?

J: Součástí preventivních vyšetření bývá kontrola funkce jater, ledvin, metabolismu tuků nebo cukrovky. Právě zvýšené hodnoty cholesterolu nebo poruchy metabolismu tuků jsou velmi důležité. Když se zachytí včas, může lékař doporučit změnu životního stylu nebo zahájit léčbu. Tím se výrazně snižuje riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody.

Jak často se stane, že člověk přijde na preventivní vyšetření, cítí se zdravý a laboratoř odhalí problém?

J: Stává se to. A právě proto má prevence smysl. Člověk nemusí mít žádné obtíže, ale laboratorní výsledky ukážou, že je na nějaký problém zaděláno. Lékař pak může začít jednat mnohem dříve, než se nemoc projeví. To je hlavní význam preventivních prohlídek.

L: Existuje něco, čemu říkáme interindividuální variabilita. Postavíte vedle sebe deset zdravých lidí a u některých laboratorních parametrů bude mít každý trochu jiné hodnoty. Někdo může být mimo referenční rozmezí a přitom je úplně zdravý. Biologie není matematika. Proto je důležité, aby výsledky vždy posuzoval lékař.

Setkáváte se s tím, že vám lidé telefonují kvůli výsledkům?

J: Ano. Máme takzvané call centrum, na které volají lékaři i pacienti. Někdy nám volají i lidé, kteří mají výsledky z úplně jiné laboratoře. Jsou vyděšení, něčemu nerozumějí a chtějí poradit. Pokud můžeme, vysvětlíme jim základní věci. Ale když o člověku nic nevíme, neviděli jsme ho a máme jen laboratorní hodnoty, je velmi těžké cokoliv hodnotit. Pamatuji si například staršího pána, který měl z jiné laboratoře výsledek PSA označený jako patologický. Po delším rozhovoru jsme zjistili, že celkové PSA měl v normě, poměr jednotlivých hodnot byl také správný a ve skutečnosti byly výsledky v pořádku. Jen byly nešťastně označené. I to ukazuje, jak důležité je správné vysvětlení laboratorních výsledků.

Co všechno dnes vlastně laboratoř dokáže vyšetřit? Většina lidí si představí krev a moč, ale nabídka je mnohem širší.

J: Pokud se bavíme o materiálu, běžně odebíráme krev a moč. Hodně vyšetření se dělá také ze stolice, kterou si pacient odebere doma a přinese ji k nám. Pak jsou specializovanější vyšetření. Zpracováváme například materiál z amniocentézy, otisky análních řas při vyšetření na roupy nebo vzorky tkání, které odebírá lékař při biopsii. U mikrobiologie jsou to různé stěry a výtěry.

L: Laboratorní medicína je dnes velmi široký obor. To základní, s čím se pacient setkává nejčastěji, je klinická biochemie a hematologie. Vedle toho je mikrobiologie, imunologie, genetika nebo patologie. Každá z těchto odborností řeší něco jiného a dohromady vytvářejí obraz zdravotního stavu pacienta. Když se řekne patologie, spousta lidí si představí pitvu. Ve skutečnosti jde především o analýzu biologického materiálu, který odebere lékař – například znaménka nebo jiné tkáně.

S jakými požadavky lidé nejčastěji přicházejí?

J: Pokud jde o samoplátce, často chtějí základní preventivní vyšetření. Nemají žádné obtíže, ale chtějí zjistit, jestli je všechno v pořádku. Pak máme balíčky zaměřené na funkci ledvin, jater nebo další orgány. Často si lidé vybírají podle toho, co se vyskytuje v rodině. Když měl někdo z příbuzných problémy s ledvinami nebo cukrovku, chtějí si to zkontrolovat také. Pokud řeší akutní obtíže, bývá to například C-reaktivní protein, když chtějí zjistit, jestli jde o zánět. U žen je častým vyšetřením také stanovení těhotenského hormonu hCG.

Existují mezi lidmi nějaké rozšířené mýty o laboratorních testech?

J: Asi nejčastější je představa, že existuje jeden krevní test, který spolehlivě řekne, jestli člověk má, nebo nemá rakovinu. Tak jednoduché to není. Nádorové markery mají své místo, ale většinou slouží ke sledování již známého onemocnění nebo průběhu léčby. Samy o sobě diagnózu rakoviny potvrdit ani vyloučit nedokážou.

Jak velkou část vaší práce tvoří samoplátci, tedy lidé, kteří přijdou sami na odběry bez doporučení lékaře?

L: Ve skutečnosti velmi malou. Naprostá většina laboratorních vyšetření je hrazena z veřejného zdravotního pojištění a přichází na základě žádanky od lékaře. Samoplátci tvoří jen malé procento. Česká republika má v tomto směru velmi specifický systém. Většina zdravotní péče je financována z veřejných prostředků. Ve srovnání s řadou evropských zemí je podíl přímých plateb pacientů poměrně nízký. My samozřejmě chceme lidem nabídnout možnost objednat si preventivní vyšetření i samostatně, ale nikdy na tom nebude stát naše činnost. Naším cílem není nahrazovat praktické lékaře, naopak. Chceme být součástí systému prevence.

J: Na všech našich odběrových místech dnes máme každý den alespoň jednoho samoplátce, takže zájem určitě roste. Pořád je to ale jen malá část všech vyšetření.

Stává se, že právě takové „pro sichr” laboratorní vyšetření odhalí závažný problém?

J: Nestává se to každý den, ale zažili jsme situace, kdy pacient přijde například jen na obyčejný krevní obraz. Podle výsledků se našim laborantkám něco nezdá. Zavolají lékaři, jestli mohou vyšetření rozšířit. Po doplnění dalších parametrů pak třeba zjistíme, že se může jednat o leukémii. To jsou chvíle, kdy se z obyčejného krevního obrazu podaří odhalit závažné onemocnění ve velmi časném stadiu.

Ne každý problém ale člověk ovlivní životním stylem.

J: To je pravda. Máme pacienty, kteří se o sebe starají, sportují, jedí rozumně, a přesto mají geneticky podmíněné poruchy metabolismu. Právě u nich má laboratorní vyšetření velký význam. Když problém zachytíme včas a lékař zahájí léčbu, může to tomu člověku přidat mnoho let kvalitního života.

Kdo je podle vašich zkušeností zodpovědnější? Muži, nebo ženy?

J: Určitě ženy. A řekla bych, že hlavně lidé ve věku přibližně od třiceti do padesáti let. Je ale jedna skupina mladých mužů, která chodí poměrně pravidelně. Jsou to návštěvníci posiloven. Často užívají různé doplňky nebo hormonální přípravky a chtějí si kontrolovat laboratorní hodnoty. To je v posledních letech poměrně výrazný fenomén.

Zmínili jste také takzvané kritické hodnoty. Co si pod tím má běžný člověk představit?

J: Máme nastavené hodnoty, které mohou znamenat bezprostřední ohrožení života. Může jít například o extrémně vysokou hladinu glukózy nebo některé hodnoty, které upozorňují na riziko trombózy. Pokud se takový výsledek objeví, nestačí ho jen vydat. Naší povinností je okamžitě kontaktovat lékaře.

Takže vaše práce nekončí tím, že odešlete výsledek do počítače?

J: Někdy bývá docela dramatické vůbec najít někoho, komu můžeme informaci předat. Nejtěžší bývají páteční odpoledne. Lékař už není v ordinaci, pacient je doma a my víme, že je potřeba jednat co nejrychleji. Naštěstí máme díky našim odběrovým místům v menších městech často velmi dobré vztahy s lékaři i sestřičkami. Stalo se nám, že jsme kontaktovali zdravotní sestru doma, aby našla spojení na pacienta.

V doporučeních odborných společností je dnes dokonce uvedeno, že pokud se nepodaří kritickou hodnotu předat a není možné pacienta kontaktovat, může být potřeba obrátit se i na Policii České republiky. Naštěstí jsme takovou situaci řešit nemuseli. Ale ukazuje to, jak vážně jsou tyto případy brány.

Lidé si často neuvědomují, jak velkou roli laboratoře ve zdravotnictví hrají.

L: Laboratorní medicína představuje přibližně čtyři procenta nákladů zdravotnictví. Ale informační hodnota laboratorních výsledků pro rozhodování lékařů je kolem sedmdesáti až osmdesáti procent. Bez laboratorních výsledků by řada oborů prakticky nemohla fungovat. Platí to pro diabetologii, endokrinologii, hematologii i mnoho dalších specializací.

Kolik vzorků vlastně denně zpracujete? Kolik lidí se na tom podílí?

J: V centrální laboratoři ve Zlíně přijmeme každý den více než tisíc vzorků. Přibližně devadesát pět procent výsledků vydáváme ještě tentýž den. U urgentních vyšetření umíme výsledek vydat přibližně do jedné hodiny od přijetí vzorku. Jen v centrální laboratoři pracuje přibližně pětadvacet lidí. Jsou mezi nimi laboranti, analytici, sanitáři i další odborní pracovníci. Celá skupina Vaše laboratoře má kolem sto sedmdesáti zaměstnanců. Společně s dceřinými společnostmi je to přibližně dvě stě padesát lidí.

Jak moc změnil nebo poznamenal laboratoře covid?

J: To byla mimořádná zkušenost. Ze dne na den jsme museli změnit způsob práce. Najednou jsme odebírali obrovské množství pacientů, řešili jsme nedostatek ochranných pomůcek a řadu věcí jsme museli organizovat úplně jinak. Samozřejmě to přineslo i řadu pozitivních změn, například výrazný rozvoj elektronické komunikace ve zdravotnictví. Ale kdybych si měla vybrat, jestli to znovu zažít, odpověď je jednoznačná: ne.

Během rozhovoru několikrát zaznělo, že prevence není jen otázkou jednotlivce. Je podle vás stejně důležitá i pro celý zdravotní systém?

L: Jednoznačně ano. Je potřeba zdůraznit, že prevence není jen benefit pro konkrétního člověka. Je přínosem pro celý systém. V České republice zatím není úplně propojené zdravotnictví a sociální oblast. Přitom člověk, který kvůli zanedbanému onemocnění dlouhodobě onemocní, sice může ze zdravotního systému přejít do systému sociální péče, ale stát stojí peníze pořád. Jen je platí z jiného rozpočtu. Proto se dnes stále častěji mluví o tom, že by se oba systémy měly více propojit a že by se měly hodnotit i dlouhodobé přínosy prevence.

Jinými slovy – prevence není jen zdravotní téma, ale také ekonomické?

L: Přesně tak. Kdyby se podařilo motivovat větší část populace, aby pravidelně chodila na preventivní prohlídky, výsledky by se za několik let projevily nejen na zdravotním stavu lidí, ale i na ekonomice zdravotnictví. Řada nákladných onemocnění by se zachytila mnohem dříve. A to je vždy levnější než pozdní léčba.

Dá se to nějak vyčíslit?

L: Existují studie, které to ukazují poměrně jasně. Například Americká kardiologická společnost pracuje s údaji, podle kterých jeden dolar investovaný do prevence přinese přibližně sedm dolarů úspor při následné léčbě. Podobně existují analýzy zemí OECD, které modelovaly, jak by se změnily výdaje na zdravotnictví při vyšších investicích do prevence. Ty výsledky ukazují, že větší důraz na prevenci vede dlouhodobě ke snižování nákladů na léčbu.

J: Samotná laboratorní vyšetření většinou nijak drahá nejsou. Když vezmu například základní vyšetření metabolismu tuků – tedy celkový cholesterol, HDL cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy – bavíme se přibližně o částce kolem sto osmdesáti korun. Pokud díky takovému vyšetření zachytíte problém včas a člověk předejde infarktu nebo cévní mozkové příhodě, jsou to nesrovnatelně nižší náklady než následná léčba.

Proč tedy stát jednoduše nenařídí preventivní prohlídky povinně?

L: To není jednoduché. Otázka není jen v tom, jestli něco nařídíte. Důležité je, jak lidi motivujete. V letošním roce se podařilo nastavit systém, který více motivuje praktické lékaře. Pokud pacienti absolvují preventivní prohlídky v doporučených intervalech, lékař za to dostává bonifikaci. Smyslem je, aby své pacienty aktivně zvali a připomínali jim, že mají na preventivní prohlídku přijít.

A co motivace samotných pacientů?

L: To je podle mě otázka do budoucna. Ve spoustě jiných oblastí života funguje princip, že zodpovědné chování je nějakým způsobem zvýhodněné. Ve zdravotnictví se o podobných možnostech také diskutuje. Ale to už je otázka nastavení celého systému.

Kdybyste měla na závěr říct jednu věc, kterou by si čtenáři měli z našeho rozhovoru odnést, co by to bylo?

J: Aby nečekali, až je něco začne bolet. Řada onemocnění vzniká dlouho předtím, než se objeví první příznaky. Právě tehdy může prevence nejvíce pomoci. Preventivní prohlídka není formalita. Je to příležitost zjistit problém ve chvíli, kdy se s ním ještě dá něco udělat. A právě o tom moderní medicína je. Nečekat, až nemoc propukne, ale zachytit ji co nejdříve.

Mgr. Jana Janatová

• Narodila se v roce 1980 ve Zlíně.
• Vystudovala obor Biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
• Po vysoké škole nastoupila do Baťovy nemocnice, kde pracovala asi dva a půl roku.
• V roce 2006 odešla do Prahy za manželem a čtyři roky pracovala v motolské nemocnici jako biochemik-analytik.
• V roce 2008 atestovala z klinické biochemie.
• Poté se s manželem rozhodli vrátit zpátky do Zlína. Postavili tam dům a po mateřské dovolené nastoupila na začátku roku 2012 do společnosti Vaše laboratoř
• Mezi její koníčky patří turistika, sport, vzdělávání.

RNDr. Jaroslav Loucký Ph.D., LL.M.

• Narodil se v roce 1963, žije ve Zlíně, má dospělého syna.
• Vystudoval obor anorganická chemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
• Atestoval z nukleární medicíny a z klinické biochemie.
• Doktorát na téma prenatální diagnostiky dokončil na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Studoval zdravotní právo na Prague International Business School.
• V letech 1989 až 1995 pracoval v nemocnici ve Zlíně na oddělení nukleární medicíny, v laboratoři radioimunoanalytických metod jako analytický pracovník, později jako vedoucí.
• Je jednatelem a spolumajitelem všech společností skupiny Vaše laboratoře Group a majitelem Prediko s. r. o.
• Mezi jeho koníčky patří hudba a sport, především cyklistika.

Vaše laboratoře s. r. o.

• Společnost vznikla v roce 2019 fúzí laboratoří IMALAB s. r. o. a Mediekos Labor s. r. o.
• Poskytuje komplexní služby v oblasti laboratorní medicíny pro lékaře téměř všech odborností.
• Je např. jedinou laboratoří v kraji, která provádí cytogenetické analýzy pro účely genetiky a prenatální diagnostiky.
• Tato laboratoř je také vlastníkem několika dalších laboratoří působících v regionu Moravy, které jsou součástí skupiny Vaše laboratoře Group. Působí ve Zlíně, Otrokovicích, Napajedlech, Uherském Brodě, Uherském Hradišti, Vizovicích, Valašských Kloboukách, Luhačovicích, Brumově-Bylnici, Vsetíně, Hranicích, Lipníku nad Bečvou, Přerově, Brně a Svitavách.
• Nabízí více než 500 laboratorních metod v devíti oborech.
• Zaměstnává přes 120 odborných pracovníků různých specializací. Celkový počet čítá přes 250 pracovníků.
• Provádí cca 100 000 laboratorních vyšetření za týden, vyšetří vzorky více než 1 500 pacientů denně.
• Více na vaselaboratore.cz

AUTOR: Jan Filgas