Pavel Novák: Už jako kluk jsem byl fascinován světem počítačových her

Stojíte v čele vlastního herního studia. Co je těžištěm vaší tvorby? A jak jste se ke hrám vlastně dostal?

Už jako kluk jsem byl fascinován světem počítačových her. Když jsem si vybíral, co studovat, žádný obor zaměřený na tvorbu her tehdy ještě neexistoval. Shodou okolností otevřela zrovna Univerzita Tomáše Bati nový obor “digitální design“ v Uherském Hradišti. Tam vznikly mé první herní pokusy. Po vysoké škole jsem začal pracovat ve Zlíně, kde jsem se věnoval tvorbě webů a mobilních aplikací, ale zájem o hry mě stále držel.  Po večerech jsem pomáhal různým herním týmům a později jsem začal vytvářet i vlastní produkty, které se ujaly. Když v roce 2020 propukla pandemie, nenapadlo mě nic lepšího, než si založit herní studio. Vytváříme produkty pro herní vývojáře a máme za sebou dvě vlastní hry. Zlin City bude naše třetí velká věc.

Aktuálně tedy pracujete na hře Zlin City, která je zasazená do prostředí baťovského Zlína. Proč právě tato éra? Řeknete nám o hře víc?

Bude to relaxační strategie s edukačním rozměrem. Ve hře se prolíná budovatelský prvek, kdy stavíte město, s poznáváním historie. Zároveň je to odpočinková záležitost. Baťovská éra nám přišla jako nejzajímavější období dějin Zlína. Tehdy patřil k nejprogresivnějším městům Evropy. A nás to fascinuje. Třeba příběhy lidí, kteří z vesnice, kde kolikrát neměli doma ani záchod, přišli do Zlína, kde Baťa stavěl domy po vzoru amerických měst a New Yorku. Doba moderny se ve hrách neobjevuje a my máme ambici jejího ducha zachytit.

Čím se Zlin City bude odlišovat od jiných strategických her, kde hráč plní úkoly a něco buduje?

Je to vizuální styl, období a hratelnost. V jiných podobných hrách si musíte lámat hlavu se složitou městskou ekonomikou. My chceme, aby si hru mohli zahrát i lidi, kteří nejsou typičtí hráči. Třeba lidi, které zajímá historie Zlína. Proto ani nepracujeme s prohrou a chceme, aby hráč mohl experimentovat bez omezení. Součástí bude i encyklopedie s namluvenými texty, které bude moct člověk při hraní poslouchat a vstřebávat tak informace. Nejzajímavější je náš vizuální styl, kdy jdeme úplně proti proudu. Chceme opět ukázat lidskou práci, zručnost a jedinečnost. Objekty pro hru vznikají pomocí 3D tisku nebo je ručně modelujeme a malujeme. Vzniklé objekty skenujeme pomocí fotogrammetrie a dostáváme do počítače. Je to mnohem náročnější postup, ale výsledný vizuální styl působí krásně nedokonale a připomíná modely vláčků a miniatury, se kterými jsme si hráli jako děti.

Už víte, kdy si Zlin City budou moct zájemci zahrát? Bude hra určená jen pro počítače nebo třeba i pro herní konzole?

Míříme primárně na počítače, časem bychom hru rádi optimalizovali i pro další zařízení. Co se týká časového plánu, nijak nespěcháme. Hodláme dotáhnout všechny detaily a nechceme nic uspěchat. Jako první budou mít možnost vyzkoušet hru naši donátoři. Máme jich už několik desítek, a to jsme nedělali žádnou kampaň. Všech podporovatelů si moc vážíme a děkujeme jim. Dary využíváme primárně na výrobu a materiály, které jsou extrémně drahé. Modely pro tvorbu hry chceme později nabídnout do muzeí či do škol.

Jak velký je váš tým, který na hře pracuje?

Studio jsem zakládal s kolegou z Anglie, zpočátku to byl spíš mezinárodní tým, protože tady jsem nikoho neznal. Ale čím dál důležitější je pro mě dávat příležitost místním talentovaným lidem, aby nemuseli odcházet jinam. Klíčová je proto také univerzita jako hybatel místního dění. Aktuálně je nás v herním studiu okolo 15 lidí, rozdělených do menšící týmů, kteří dělají na různých projektech. U hry Zlin City hry to nejsou jen digitální tvůrci, ale třeba historik, produktový designer, hudební skladatel nebo game designér, co roky pracuje z Kudlova pro americké herní studio. Jde o malý tým profesionálů, složený z velice šikovných a zapálených lidí, které jejich práce baví.

Proč jste jako mnozí jiní lidé z regionu v kreativní profesi neodešel jinam, do Brna, do Prahy, do světa?

Mám to tady rád. Navíc mi Zlín připadá jako skvělé místo pro život a rodinu. To je pro mě důležité. Kdykoliv si potřebuji odpočinout, můžu vyrazit do lesa, který mám kousek od domu, nebo s kamarády na pivo, aniž bychom museli dlouho přemýšlet kam.

Zmínil jste, že v začátcích nebyli v regionu lidé, se kterými byste mohl na hrách spolupracovat. Daří se to měnit?

Řekl bych, že jde o dlouhodobý proces, ale postupně se to mění. Například náš obor na univerzitě funguje tři roky a máme už první absolventy. Příští rok otevřeme bakalářské studium, o které je velký zájem. Propojujeme nadšence z oboru, s UTB a serverem Visiongame.cz spolupořádáme hacketony pro studenty středních i vysokých škol, zveme sem zajímavé osobnosti z českého herního průmyslu. Vítám také podporu zlínského Technologického inovačního centra (TIC), kde má zázemí nejen Polyperfect, ale i jiné zajímavé startupy. V našem kraji je spousta šikovných, kreativních lidí. Podpora rozvoje jejich talentu má smysl. A já si proto vážím všech, kteří si to uvědomují.