Radim Holiš: Nejsme jen úřad, stáváme se skutečným partnerem pro území

Máte za sebou čtyři roky ve funkci hejtmana, dobře jste poznal náš kraj. Jaká tři slova vás napadnou, když se řekne Zlínský kraj?

Tradice, pracovitost a tvůrčí duch. Náš kraj je místem s hlubokými kořeny, ať už jde o průmysl, kulturu nebo lidové zvyky, proto tradice. Pracovitost, protože ji máme historicky v sobě – úrodná Haná a zemědělství, Slovácko a starost o vinohrady, hornaté Valašsko a život v pohraničí, rozmach Zlína v dobách Bati. Máme to v genech. A tvůrčí duch, protože si dokážeme urvat své místo mezi velkými hráči díky naší kreativitě a šikovnosti. Jsme region, kde vznikají jedinečné nápady a myšlenky, které mají přesah daleko za hranice. A to nejen v případě velkých firem, prorážejí i malé podniky a úspěšní jednotlivci.

Do práce jste dojížděl každý den z Rožnova pod Radhoštěm. Neuvažoval jste někdy o tom, že byste se přestěhoval do Zlína?

 Neuvažoval. Rožnov je pro mě domovem, mám tam rodinu, přátele, svoji chalupu, oblíbený Radhošť. Mám to tam rád. Navíc, díky těm šedesáti kilometrům v autě můžu pozorovat, jak starostové zvelebují své obce, kde se staví, jak silničáři pokračují v opravách silnic, čím lidé na trase žijí. Jsem díky tomu neustále v obraze a v kontaktu s územím.

Od cestování si neodpočinete ani o víkendech, protože navštěvujete akce v kraji. Máte nějaký diář, kam si zaznamenáváte, kde všude jste byl?

V kanceláři na zdi mám pověšenou mapu Zlínského kraje, kam si lepím štítky. Takže o tom mám přehled. Jsou to města i ty nejmenší obce v našem kraji. Jedu rád na otevírání nové hasičárny, šlapání hroznů bosou nohou, na oslavy výročí fotbalistů. Každou akci beru jako jedinečnou příležitost osobně poznat danou obec a její obyvatele. Jedině tak můžu řešit problémy kraje a jeho rozvoj, hejtman je tu pro lidi a musí jim být nablízko.

Kolik tam těch štítků máte?

Během víkendu objedu v průměru čtyři akce. Dělal jsem to tak celé čtyři roky, takže jsem navštívil asi sto dvacet obcí. Některá místa se opakují. Při cestách po kraji potkávám zajímavé lidi a občas z toho vzejde dobré přátelství nebo spolupráce, proto neodmítám žádné pozvání a pokud můžu, jedu kamkoliv. Jsem mezi lidmi rád.

Máte vůbec někdy čas být doma?

Šel jsem pro kraj pracovat dobrovolně s tím, že budu hejtmanem na sto procent, a tak to plním. Je to pro mě čest a zároveň obrovská odpovědnost. Proto neuznávám kumulování politických funkcí, s plným nasazením nejde sedět na dvou židlích. A kdo tvrdí cokoliv jiného, jede na půl plynu, nebo něco šidí. S manželkou se doma vídáme hlavně večer, děti už jsou dospělé a mají svůj život, na denní bázi mě už nepotřebují. Mám ohromné štěstí, že mám milující a tolerantní rodinu, která je mi oporou.

Kdy tedy relaxujete?

Třeba místo večerního sledování televize. Vezmu ven naši fenku Rózu a jdu si zaběhat. Dobíjím tím baterky, vyčistím si hlavu a udržuju se v kondici. Člověk musí umět hospodařit s časem, dobře si věci plánovat a volné chvíle využívat na maximum.

Když se ohlédnete za svým působením na hejtmanství, co považujete za největší úspěch?

Vše, čeho jsme dosáhli, je zásluha celého týmu – kolegů radních, zastupitelů, lidí z úřadu a ze všech krajských organizací. Zaslouží si velké poděkování. Není to totiž o jednom člověku. Když se podívám na programové prohlášení, kde jsme si na začátku vytyčili cíle na tyto čtyři roky, splnili jsme, co jsme slíbili. Z toho mám radost, ale úplně spokojený nejsem. Pořád je na čem pracovat a co zlepšovat. Za velký úspěch každopádně považuji změnu v přístupu k vedení kraje, přestali jsme být pouhým administrativním centrem a stáváme se skutečným partnerem pro obce, starosty, organizace a všechny další v území. Nastavili jsme politiku, která společnými silami posouvá náš kraj.

Jak taková politika vypadá v praxi?

Řídili jsme kraj tak, abychom udrželi v chodu všechny oblasti, co má kraj na starosti, a zároveň je rozvíjeli. Nechtěli jsme směřovat všechny peníze do jediného projektu. Pokud vidíme, že má šikovný starosta nachystaný dobrý projekt, ale chybí mu na něj peníze, kraj mu finančně pomůže. To je naše politika, rozvíjet kraj ve spolupráci s těmi, kteří pro něj zapáleně pracují a chtějí z něj mít atraktivní místo k žití. Každá nová knihovna, městský byt, hezký park nebo opravené náměstí v obci jsou dílkem do celkové podoby Zlínského kraje. Pokud tu lidé nebudou mít dobré zázemí, nebudou tu chtít bydlet.

Zlínský kraj jde tedy cestou četnějších investic a větší spolupráce s obcemi?

Podpoře obcí věnujeme rozhodně větší pozornost než dříve, protože v tom vidíme potenciál. Ale není to jen o nich. Zlínský kraj má jeden obrovský problém a tím je stárnutí populace a odliv mladých lidí. Jeho řešení považuji za náš velký a společný projekt, kterým se aktuálně zabýváme. Řeší ho obce, které se vylidňují, firmy, kterým chybí zaměstnanci, zdravotnictví a sociální služby, protože nároky na ně rostou. Je to komplexní záležitost, jež doléhá na všechny. Abychom tomu byli schopni čelit, musíme spolupracovat, nejen s obcemi. Téma jsme před rokem zvedli a jsem rád, že s ním nyní pracují všichni napříč politickým spektrem, protože doposud se tím nikdo vážně nezabýval. Bude to vyžadovat zásadní změny a velké investice, ale část z nich už jsme nastartovali.

Čím konkrétně jste začali?

Například uzavřením historicky první smlouvy s Univerzitou Tomáše Bati, která nám pomůže do kraje přivést nové studenty, zajistí vznik nových studijních oborů a výstavbu nové budovy technologické fakulty. Toto je dobrý příklad spolupráce s územím, o které jsem mluvil. Pokud budeme kraj rozvíjet společně, změny se dostaví mnohem rychleji, než kdybychom je prosazovali sami. Kromě toho připravujeme území na největší zahraniční investici v historii Česka, ve firmě Onsemi v Rožnově. Řešíme také, jak nejlépe využít strategické pozemky v Malenovicích nebo v areálu Uherskohradišťské nemocnice. To jsou velké projekty, které nás čekají. Do investic na rozvoj kraje jsme za uplynulé čtyři roky dali 9,7 miliard korun, když to srovnám s předchozím volebním obdobím, je to o celých 5 miliard víc.

Do vedení kraje jste šel s vizí postavit na nohy Baťovu nemocnici ve Zlíně, jak se vám to daří?

Rozhodli jsme se jít cestou postupné modernizace a ty čtyři roky mě jen utvrdily v  tom, že to bylo správné a  taky jediné možné rozhodnutí. Do modernizace nemocnice šlo za uplynulé čtyři roky celkem 1,7 miliardy korun, z toho 800 milionů korun do obnovy přístrojů. Postupujeme podle reálně nastaveného plánu z roku 2022, který je uskutečnitelný jak z pohledu financí, tak zachování provozu nemocnice.

Na čem se tam zrovna teď pracuje?

Právě jsme dokončili obnovu pokojů pro dětské pacienty, pracuje se na budově interny, zanedlouho začneme bourat starou prádelnu a začátkem příštího roku dojde na demolici budov 16 a 17, kde vyroste nová porodnice, na kterou už máme připravených 1,4 miliardy korun. Vznikne oční pavilon a na to navážeme výstavbou nového polybloku urgentních oborů, který kompletně promění ráz celého areálu. Máme schválený generel čili investiční plán rozvoje nemocnice na deset let, který je nadčasový a bude mít přesah do dalších volebních období. Mám radost, jak se nemocnice postupně proměňuje. Lidé to mohou sledovat na www.budoucnostbatovky.cz, kde o všem informujeme.

Co byste na závěr popřál Zlínskému kraji do dalších let?

Aby se dál rozvíjel a byl místem, kde se lidem dobře a spokojeně žije.