Rostislav Šmíd: Ve strojírenství v kraji pracuje sto tisíc lidí, noví chybí

Co je podstatou iniciativy Zachraňme strojírenství ve Zlínském kraji?

Když to úplně zjednoduším, hlavním cílem je podpořit prosperitu našeho regionu. Průmyslová výroba je jedinečná a nenahraditelná. Na jedné straně vytváří hodnoty, na straně druhé má průmysl ohromný zaměstnanecký potenciál. Zlínský kraj je nejprůmyslovějším regionem v celé České republice a jeho dominantním sektorem je právě strojírenství. Ve strojírenských firmách v našem kraji pracuje téměř sto tisíc zaměstnanců. V posledních letech ovšem čelíme klesajícímu zájmu jak o studium těchto oborů, tak o práci. A na tento nepříznivý vývoj musíme reagovat.

Do iniciativy se zapojilo dvanáct odborných středních škol Zlínského kraje, kdo další se k ní připojil?

Velmi si vážím vedení Zlínského kraje, že nám pomáhá. Kraj aktivity zaštiťuje a zároveň je v roli moderátora mezi školami a dalšími aktéry. Těmi jsou tři desítky firem, Krajská hospodářská komora, ale také Univerzita Tomáše Bati. Jediná cesta, jak něčeho smysluplného dosáhnout a posunout se, je totiž ve vzájemném propojení a komunikaci.

Proč podle vás zájem o strojírenství upadá?

Pro spoustu lidí je člověk pracující ve strojírenství dělník v montérkách se šuplerou u soustruhu, který dělá dvanáctihodinové směny se spoustou přesčasů, aby se uživil. Strojírenství je ale dnes mnohem víc o moderních technologiích, programování a robotice, aktuálně přichází doba umělé inteligence. V oboru pracují lidé vzdělaní, odborníci, které musejí firmy i dobře zaplatit.

Je to problém jen České republiky?

Nezájem o strojírenství se netýká jen Česka, je to fenomén celé západní společnosti. Svůj vliv má určitě to, že mladá generace vyrůstá odmala ve světě okamžitě dostupné digitální zábavy a jednoduchých příležitostí. Požadují balanc mezi povinnostmi a osobním životem, oceňují možnost osobního rozvoje, nemají rádi rutinu a místo pevné pracovní doby preferují flexibilitu a osobní volnost.

Jsou to docela logické důvody. Co by mělo mladé na strojírenství lákat?

Je to obor s obrovským potenciálem a perspektivou. Když mluvíme o Průmyslu 4.0, tak se vlastně bavíme o další fázi průmyslové revoluce. Strojírenských firem po celém Česku je velké množství, takže se absolventi vůbec nemusí obávat, že by po škole nenašli zajímavou a velmi slušně placenou práci. Střední školy, které vyučují strojírenské obory, poskytují svým žákům tak dobré vzdělání, že mohou pokračovat ve vzdělání i dál ve studiu na vysoké škole. Strojařina není nudná a rutinní. V globálně propojeném světě průmyslu mají lidé v technických profesích i řadu možností mezinárodní spolupráce.

Co konkrétně chcete na pomoc strojírenství dělat?

Máme plán na tři roky, v jejichž průběhu připravíme řadu konkrétních akcí a aktivit. Mezi klíčové patří dlouhodobá propagační kampaň v rámci celého Zlínského kraje. Musíme zapracovat na spolupráci mezi základními a středními školami a důležité je samozřejmě i navazující propojení středních škol a firem. Aby žáka technického oboru studium bavilo, musí v něm vidět smysl. Strojařina je krásná v tom, že na výsledky si můžete reálně sáhnout. Nechci se chlubit, ale například naše škola je v tomto ohledu unikátní, uherskobrodskou průmyslovku najdete u brány areálu Slováckých strojíren, fungujeme doslova jako škola ve firmě a firma ve škole. Propojení teorie a praxe tu funguje skvěle.

Jakou úlohu v aktivitách hraje Zlínský kraj?

Zásadní je, že vedení kraje vnímá hrozící krizi ve strojírenství způsobenou nedostatkem kvalifikovaných lidí. Hejtman Radim Holiš si plně uvědomuje, co může nastat za pár let a proto naši iniciativu s Radou Zlínského kraje podporují. Vědí, že je potřeba reagovat na demografický vývoj a odliv mladých lidí. Kraj může spoustu věcí ovlivnit. Jako zřizovatel středních škol nastavuje nabídku vzdělávacích oborů a jedná se zlínskou univerzitou o jejích studijních programech. Současně je koordinátorem a moderátorem mezi všemi aktéry v regionu.