Opravné prostředky

Proti rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje, vydávaným odbory krajského úřadu v mezích jejich působnosti, vymezené Organizačním řádem Krajského úřadu Zlínského kraje a platnými právními předpisy, je možno v rámci řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob (správní řízení) podávat opravné prostředky.
Opravné prostředky je možno podávat v souladu

• se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“),
• popřípadě podle zvláštních právních předpisů,
  postupem a za podmínek v těchto předpisech uvedených. Poučení účastníka konkrétního správního (daňového) řízení o možnosti podání řádného opravného prostředku musí být vždy uvedeno v příslušném rozhodnutí, a to včetně druhu řádného opravného prostředku, lhůty a způsobu jeho podání.
  Opravné prostředky podávané proti rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje mohou být buď řádné (odvolání, odpor, námitky) nebo mimořádné (obnova řízení, přezkumné řízení a přezkoumání rozhodnutí soudem). Mezi opravné prostředky je možno zařadit i uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví.
  

  I. Řádné opravné prostředky

  Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu

1. Odvolání je nejčastěji uplatňovaným typem opravného prostředku, který se používá téměř u všech správních rozhodnutí (usnesení), pokud není zvláštním zákonem stanoveno jinak, nebo pokud se účastník řízení práva na odvolání nevzdal.

2. Odvolání se podává způsobem obvyklým pro ostatní podání ve správním řízení a lze je tedy učinit těmito způsoby:

1. písemně (poštou),
2. ústně do protokolu přímo na příslušném odboru krajského úřadu,
3. elektronicky, s uznávaným elektronickým podpisem
4. elektronicky, bez uznávaného elektronického podpisu (např. e-mailem); toto je třeba ve lhůtě do 5 dnů doplnit některým ze způsobů uvedených v bodě a) až c).

3. Pro písemnou formu odvolání není stanoven žádný zvláštní tiskopis nebo formulář. Z textu odvolání však musí být patrno:

1. kdo je činí, čeho se týká, co se navrhuje,
2. proti kterému rozhodnutí směřuje,
3. v jakém rozsahu je rozhodnutí odvoláním napadáno,
4. v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo,
5. v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo jemu předcházejícího řízení.

Pokud není v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

4. Odvolání se podává vždy u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
5. Právo podat odvolání proti rozhodnutí správního orgánu je časově omezeno. Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinou lhůtu. Pod pojmem „oznámení rozhodnutí“ se rozumí doručení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do vlastních rukou (nejčastěji formou jeho doručení poštou), případně dnem odmítnutí převzetí písemnosti nebo desátým dnem, ode dne, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí, nepřevzal-li si ji adresát dříve. V případě, že by se účastník řízení vzdal práva na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, je za den „oznámení rozhodnutí“ považován den jeho ústního vyhlášení.
6. Včas podané odvolání má odkladný účinek, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, případně pokud nebyl odkladný účinek vyloučen. To znamená, že do doby ukončení odvolacího řízení nenabývá napadené rozhodnutí právní moci, tj. práva a povinnosti, která napadené rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, nejsou vynutitelná a účastník řízení se podle tohoto rozhodnutí nemusí řídit. Pokud účastník řízení svého práva na podání odvolání nevyužije, uplynutím 15denní lhůty nabývá rozhodnutí právní moci a je vykonatelné. Tím se rozumí,   že práva a povinnosti, která rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, jsou vynutitelná (například soudní cestou).
7. Podané odvolání nejprve posoudí orgán, který napadené rozhodnutí vydal z hlediska jeho včasnosti a přípustnosti. Je-li odvolání podáno ve stanovené lhůtě a správní orgán je posoudí jako odůvodněné, může o odvolání sám rozhodnout. To však pouze za předpokladu,       že odvolání v plném rozsahu vyhoví a nemůže-li tím být způsobena újma žádnému účastníku řízení, ledaže by s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.
8. Nerozhodne-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání podaném včas    a osobou k tomu oprávněnou sám, předloží je do 30 dnů ode dne jeho obdržení spolu se spisovým materiálem odvolacímu orgánu. Odvolacím orgánem je správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený tomu správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Je-li odvolání podáno opožděně nebo nepříslušnou osobou, předloží je správní orgán odvolacímu orgánu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení odvolání.
9. Odvolací orgán napadené rozhodnutí přezkoumá a rozhodne o něm některým z následujících způsobů:

1. napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
2. napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu,
3. napadené rozhodnutí nebo jeho část změní,
4. odvolání zamítne a rozhodnutí správního orgánu potvrdí,
5. odvolání zamítne pro opožděnost nebo nepřípustnost.

10.  Proti rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat.

Odpor proti příkazu

Příkaz je jednou z forem rozhodnutí. Řádným opravným prostředkem proti němu je odpor. Proti příkazu může ten, jemuž je příkazem ukládána povinnost, podat ve lhůtě do 8 dnů ode dne jeho oznámení (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinou lhůtu) odpor. Podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Odpor se podává u toho správního orgánu, který jím napadený příkaz vydal. Odpor nelze vzít zpět.

Námitky

V rámci exekučního řízení je pak možno jako řádný opravný prostředek proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti nimž se nelze odvolat, uplatnit námitky. Nelze je uplatnit tehdy, bylo-li již usnesení vykonáno nebo jiný úkon proveden. O námitkách rozhoduje exekuční správní orgán, přičemž proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat. V zákonem stanovených případech (§ 117 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.) mají podané námitky odkladný účinek.

II. Mimořádné opravné prostředky

Obnova řízení

1. Na návrh účastníka řízení je možno obnovit řízení ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci, jestliže:

1. vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými,
2. bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno,

a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem řízení.

2. Žádost o obnovu řízení je možno podat u kteréhokoliv orgánu, který ve věci rozhodoval, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se účastník řízení o důvodu obnovy dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nelze domáhat v případě, že důvod obnovy mohl být uplatněn v odvolacím řízení.
3. V případě, že bylo rozhodnutí dosaženo trestným činem, rozhodne příslušný správní orgán o obnově řízení z moci úřední, a to ve lhůtě do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku. V téže lhůtě se z moci úřední obnoví řízení, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v bodě 1.
4. Pokud je rozhodnuto o obnově řízení, je k novému řízení příslušný správní orgán, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Odvolací orgán je příslušný k novému řízení tehdy, jestliže řízení bylo obnoveno z důvodů, které se týkaly výlučně řízení vedeného před odvolacím orgánem.  Vydáním rozhodnutí v novém řízení se původní rozhodnutí ruší.

Přezkumné řízení

1. V přezkumném řízení se z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné a dosud nenabylo právní moci.
2. Přezkumné řízení je možno zahájit i z podnětu účastníka řízení. Pokud nejsou dány důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí příslušný správní orgán tuto skutečnost účastníku řízení do 30 dnů ode dne doručení podnětu. Je-li podnět shledán oprávněným, zahájí příslušný správní orgán přezkumné řízení.
3. Přezkumné řízení je možno zahájit usnesením, které lze vydat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.
4. Rozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 15 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci. V přezkumném řízení lze rozhodnout následujícími způsoby:

1. přezkoumávané rozhodnutí se zruší,
2. přezkoumávané rozhodnutí se změní,
3. přezkoumávané rozhodnutí se zruší a věc se vrátí odvolacímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního  stupně,
4. přezkumné řízení se zastaví, jestliže se dospěje k závěru, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, ale újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práv z rozhodnutí v dobré víře, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu.

5. V případě, že porušení právního předpisu zjevně vyplývá ze spisového materiálu, není zapotřebí vysvětlení účastníků řízení a jsou splněny podmínky pro přezkumné řízení, může příslušný správní orgán rozhodnout v tzv. zkráceném přezkumném řízení. Prvním úkonem v tomto zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí.

Přezkoumání správního rozhodnutí soudem

1. Způsob přezkoumání rozhodnutí správního orgánu soudem upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
2. Rozhodnutí správního orgánu, které je v právní moci, může být na návrh oprávněné osoby přezkoumáno soudem. Osobou oprávněnou podat návrh (žalobu) je ten účastník řízení, který tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba se podává u krajského soudu, v jehož obvodu má správní orgán, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje, sídlo.
3. Žaloba musí splňovat zákonem předepsané náležitosti a musí být podána ve lhůtě dvou měsíců poté, co bylo žalobci rozhodnutí oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Zmeškání léto lhůty nelze prominout.
4. Žaloba je nepřípustná, pokud žalobce v řízení před správním orgánem nevyužil možnosti podání řádných opravných prostředků.
5. Soud může o žalobě rozhodnout následujícím způsobem:

1. žalobu odmítne,
2. žalobu zamítne,
3. žalobou napadené rozhodnutí zruší,
4. žalobou napadené rozhodnutí změní.

Podání žaloby je zpoplatněno částkou 3.000,-- Kč.

Uspokojení účastníka řízení po podání žaloby ve správním soudnictví

V případě, že se žalobce domáhá ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí správního orgánu, je možno jej uspokojit změnou nebo zrušením napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení. Stejně tak je možno tímto způsobem uspokojit toho účastníka, který se žalobou domáhá snížení nebo upuštění od trestu (sankce). Pokud chce správní orgán tímto způsobem účastníka řízení uspokojit, musí o tom uvědomit soud a vyžádat si od něj příslušný spisový materiál. V případě, že žalobce soudu sdělí, že byl správním orgánem uspokojen, soud řízení usnesením zastaví.

III. Možnost podat stížnost proti postupu povinného subjektu dle § 16a zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informací, ve znění pozdějších předpisů.

§ 16a Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace

(1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel,

1. který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6,
2. kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
3. kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
4. který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.

(2) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.
(3) Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne

1. doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3,
2. uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.

(4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
(5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
(6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že

1. postup povinného subjektu potvrdí,
2. povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, nebo
3. usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.

(7) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že

1. výši úhrady nebo odměny potvrdí,
2. výši úhrady nebo odměny sníží; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo
3. povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, zjednal nápravu, jde-li o úhradu nebo odměnu za poskytnutí informace územním samosprávným celkem v samostatné působnosti.

(8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.
(9) Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona.
(10) Je-li poskytnuta informace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo c) postupovat obdobně.


Zvláštní právní předpisy mohou obsahovat jiné druhy opravných prostředků specifické pro ten který typ řízení.