Rodinně-právní institut, využíván v případě, kdy se dítě ocitlo bez zákonného zástupce.
Důvody pro ustanovení poručníka: rodiče byli soudem zbaveni rodičovské odpovědnosti nebo výkon rodičovské odpovědnosti byl pozastaven; žádný z rodičů nemá rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu (nezletilý, nesvéprávný rodič); rodiče dítěte zemřeli;
Poručník vykonává práva a povinnosti, která jinak náleží rodičům;
Poručníkem se může stát: osoba, kterou označili rodiče, osoba dítěti příbuzná nebo blízká, jiná vhodná fyzická osoba;
Poručníkem mohou být ustanoveny i dvě osoby, zpravidla manželé;
V případě, že není vhodná fyzická osoba, soud ustanoví dítěti veřejného poručníka (zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí);
Poručník nemá k dítěti vyživovací povinnost, v případě osobní péče má nárok na hmotné zabezpečení jako pěstoun;
Poručenství podléhá pravidelnému dozoru soudu;
Poručník rozhoduje o běžných záležitostech dítěte, jinak je třeba souhlasu soudu;
Zánik poručenství – poručenství zaniká v případě, kdy rodič znovu nabude rodičovskou odpovědnost, osvojením dítěte, dítě nabude svéprávnosti, smrtí poručníka, zproštěním funkce na návrh poručníka, odvoláním z funkce poručníka (sankční opatření).
