Ve čtvrtek 4. května 2023 v 19.00 hod. se ve Velkém sále Kongresového centra Zlín koná závěrečný koncert abonentního cyklu B. Posluchači uslyší Akademickou slavnostní předehru Johannesa Brahmse a druhou symfonii Jeana Sibelia. V podání prvního trumpetisty Filharmonie Bohuslava Martinů Pavla Skopala ml. zazní ve zlínské premiéře jediný koncert pro trubku a orchestr Oskara Böhmeho, který je součástí repertoáru snad všech světových trumpetistů a zejména díky svým nádherným tématům dodnes pravidelně zní na světových pódiích.
První trumpetista Filharmonie Bohuslava Martinů Pavel Skopal mladší a zlínská filharmonie pod vedením jejího šéfdirigenta Roberta Kružíka – takové obsazení nabízí poslední koncert abonentní řady B, který se v Kongresovém centru Zlín uskuteční o čtvrtém květnovém večeru.
Filharmonie pořad zahájí uvedením Akademické slavnostní předehry Johannesa Brahmse, jež byla první z dvou kontrastních koncertních ouvertur, které skladatel vytvořil v létě roku 1880, aby tak svou hudbou vyjádřil poděkování univerzitě ve Vratislavi za udělení čestného doktorátu. Temperamentní kompozice již samotným názvem odkazuje na prostředí akademického světa, a není proto s podivem, že obsahuje i hudební citace několika studentských písní, včetně pravděpodobně té nejznámější, závěrečné Gaudeamus igitur.
Povědomí o životě a kompozičním odkazu německo-ruského skladatele a trumpetisty Oskara Böhmeho patrně není tak rozšířeno, jako v případě Johannesa Brahmse. Böhme pocházel ze Saska, nicméně již v mladém věku odešel do Petrohradu, kde působil jako kornetista orchestru tamější ho Mariinského divadla a později tamtéž jako pedagog hry na trubku. Ještě před svým odjezdem zkomponoval svůj jediný koncert pro trubku a orchestr, který získal nebývalého ohlasu. Jako jeden z mála trubkových koncertů romantické éry se brzy stal součástí standardního repertoáru snad všech světových trumpetistů a zejména díky svým nádherným tématům dodnes pravidelně zaznívá na světových pódiích.
„Má druhá symfonie je vyznáním duše," prohlásil v jistém okamžiku Jean Sibelius na adresu kompozice, kterou Filharmonie Bohuslava Martinů uvede po přestávce. Na její výsledné podobě měl nemalý vliv baron Axel Carpelan, Sibeliův dlouholetý přítel a podporovatel. Ten skladatele přesvědčil, aby na určitý čas odcestoval do Itálie, kde lépe dojde k rovnováze a harmonii. Právě na Apeninském poloostrově tak v zimě roku 1901 vznikly první takty Sibeliovy Symfonie č. 2. Svého dokončení se dočkala o několik měsíců později v autorově rodném Finsku, a snad proto v ní dochází ke střídání zcela protichůdných nálad – idylické atmosféry jižanského ovzduší s melancholickým rázem severské krajiny.
Filharmonie Bohuslava Martinů
Ing. Dagmar Garguláková – vedoucí propagace a marketingu
tel: 577 005 736; 739 683 675
e-mail: gargulakova@filharmonie-zlin.cz
www.filharmonie-zlin.cz
Sdílet na
