Hejtman Radim Holiš píská poločas. Jaké byly uplynulé dva roky?

Vládnoucí koalice Zlínského kraje má za sebou první poločas. Od nástupu do role kapitána týmu uplynuly hejtmanovi Radimu Holišovi dva roky. V rozhovoru pro Magazín 21 hodnotí, jaká byla první půlka volebního období. „Daří se nám plnit naše cíle, a to i přesto, že nám práci zbrzdily covid, válka na Ukrajině, masivní zdražování energií, inflace a další faktory, které z pozice hejtmana těžko ovlivním," říká hejtman. Ve vedení kraje jste uzavřel druhý rok, jak byste zhodnotil dosavadní působení současné koalice? Podařila se řada důležitých věcí, a to díky dobré spolupráci s kolegy radními i krajským úřadem. Každých čtrnáct dnů zasedá krajská rada, která řídí a ovlivňuje chod kraje, pravidelně projednáváme čtyřicet až sedmdesát bodů. V chystaném koaličním prohlášení zhodnotíme první poločas a shrneme to nejdůležitější, co se nám podařilo. Přestože nám práci zbrzdil covid, teď válka na Ukrajině, masivní zdražování energií, inflace a další faktory, které z pozice hejtmana těžko ovlivním, daří se nám plnit naše cíle. Rada funguje jako tým. Co pro vás byla doposud největší výzva? Mojí každodenní výzvou je držet tempo. A opravdu těžkou chvíli jsem zažil v době nejsilnější vlny covidu, kdy mi vedení nemocnic v kraji oznámilo, že jsou na hranici kolapsu, protože už nemají další volná lůžka. Bylo mi jasné, že musím udělat nepopulární rozhodnutí, vystoupit před lidi a požádat je, aby se nepotkávali. To byl jeden z nejtěžších momentů, které jsem v roli hejtmana zažil. Je něco, co byste s odstupem času udělal jinak? Na to, jak se vypořádat s epidemií nebo zvládnout příliv lidí, kteří prchají před válkou, neexistuje příručka. Nikdo vám neporadí, jak se v danou chvíli zachovat. Musíte jednat rychle a převzít zodpovědnost. Vždycky se ale rozhoduji tak, jak mi radí zdravý rozum, na základě zkušeností, po poradě s týmem a s ohledem na lidi. A tak je to, myslím, správně. Žádné z rozhodnutí, které jsem udělal, bych neměnil. Vaším hlavním tématem je Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a její modernizace. Můžete říct, jak se posouvá projekt výstavby nového centrálního pavilonu? Podařilo se mi sjednotit tři hlavní partnery. Konečně se shoduje vedení Zlínského kraje, nemocnice a zlínského magistrátu na postupu příprav rekonstrukce areálu krajské nemocnice. Není to rozhodnutí jednoho muže, teď máme společnou vizi. To je důležitý milník. Trvá to déle, než jsem čekal, ale postupujeme opatrně a zodpovědně. V lednu představíme studii, na které teď architekti usilovně pracují. V roce 2023 investuje krajská nemocnice do modernizace areálu historicky největší objem peněz. V prosinci navíc schvalujeme novou koncepci zdravotnictví, která počítá s obnovou ve všech našich nemocnicích. Můžete to více rozvést? Rozhodli jsme se poslat více peněz do oblastí, které byly dlouhodobě podfinancované. Jednou z nich je i zmiňované zdravotnictví. Krajským nemocnicím jsme na obnovu a modernizaci areálů vyčlenili na následující čtyři roky přes tři miliardy korun. Vsetínská i Kroměřížská nemocnice mají připravené rozvojové plány a teď potřebují peníze a budovat. Uherskohradišťská nemocnice je v tomto směru o kousek dál, průběžně opravuje celý areál a další modernizaci připravuje. Zdravotnictví musí fungovat, a proto do něj hodláme investovat. Nejen do budov, ale také do lidí, kteří tam pracují. Celá republika řeší nedostatek lékařů, a přestože jde o celostátní politiku a máme v tomto směru jako kraj velmi omezené možnosti, zavedli jsme řadu podpůrných projektů. Například dotační program na vybavení ordinací lékařů, vypsali jsme stipendia pro studenty medicíny, pracujeme na zřízení nových zdravotnických oborů na zlínské univerzitě a zdravotnických školách. Lidé chybějí i v dalších oborech. Ze Zlínského kraje často odcházejí za lépe placenou prací do jiných krajů, dá se tento trend zastavit nebo úplně změnit? Pracujeme na tom. Tyto změny se ale projeví v budoucnu. Posílili jsme spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a v příštím roce do nových projektů investujeme třicet milionů korun. Chceme udělat Zlínský kraj pro mladé atraktivní, nalákat sem studenty na progresivní obory, vybudovat tady centrum chytrých mozků a zvýšit tím i úroveň platů tak, aby nám lidé z kraje neodcházeli. Zároveň podporujeme nově vznikající firmy a mladé podnikatele. Na to klademe velký důraz. S atraktivitou kraje souvisí také plynulá doprava a jeho dálniční napojení na další části republiky. Na jakých stavbách se aktuálně pracuje? Pomohli jsme rozhýbat stavby klíčových cest. V případě dálnice D49 z Hulína do Fryštáku se sluší říct, že stavbu neplatí kraj, ale stát. Rozběhla se po dlouhých třinácti letech a troufám si tvrdit, že jsme se o to jako kraj výrazně zasadili. Předcházelo tomu nespočet jednání. Teď prosazujeme výstavbu části mezi Fryštákem a Zlínem. Naším úkolem ale není „jen" opravovat krajské cesty, ale také vyjednat a urychlit projekty státu, tedy Ředitelství silnic a dálnic, které jsou důležité pro celkovou dopravní infrastrukturu kraje. Usilovně se nyní pracuje také na stavbě D55, která náš kraj přiblíží k Vídni. Na jaře příštího roku pak začnou práce na Palačovské spojce, která významným způsobem ovlivní dopravní situaci ve Valašském Meziříčí. Řešíme také opravu nádraží ve Zlíně a s tím spojenou modernizaci trati Otrokovice – Zlín – Vizovice, její elektrizaci a vybudování druhé koleje v úseku mezi Otrokovicemi a Zlínem. Doprava je klíčová, takže v tlaku, který vyvíjíme na urychlení staveb, polevovat rozhodně nebudeme. Jakou největší výzvu má před sebou Zlínský kraj v následujících deseti letech? Peníze. Od toho se odvíjí, kolik můžete investovat do modernizace, inovací a rozvoje kraje. Stárne nám populace, mladí lidé nám odcházejí z kraje pryč, chybí nám lékaři. To všechno jsou obrovské problémy, se kterými se kraj potýká. A proto musíme vybojovat od státu lepší přerozdělení peněz pro Zlínský kraj. Systém v přepočtu státního příspěvku na obyvatele je nespravedlivý a náš kraj patří mezi tři nejhůře financované. Upozorňuji na to při každém jednání s hejtmany a vládou. Pokud by to tak zůstalo dál, po roce 2025 se budeme rozhodovat, které služby zavřeme a co necháme fungovat. S tím se nesmířím a udělám všechno pro to, aby k tomu nikdy nedošlo. Prozraďte na závěr, dáváte si nějaká novoroční předsevzetí? Předsevzetí si nedávám, jsou to spíše výzvy. Denně jezdím krajem, setkávám se s lidmi, poznávám všechna místa, volné soboty jsem měl letos jen tři. Proto jsem si dal letos výzvu sportovní, že i v tomto nabitém hejtmanském programu se budu udržovat ve formě. Na začátku roku jsme k tomu s Petrem Vabrouškem vyzvali celý kraj. A já mám splněno. Podařilo se mi naběhat přes devět set kilometrů a ve formě bych se rád udržel i příští rok. Všem čtenářům Magazínu 21 přeji, aby si našli to, co je nabíjí a dělá šťastnými, byli zdraví a udržovali se fit. Všechny nástrahy života se tak zvládají líp. Autor: Soňa Ličková