Životní prostředí i sociální oblast spojuje společné téma: péče

Statutární náměstkyní hejtmana Zlínského kraje, respektive jeho první zástupkyní, je Bc. Hana Ančincová, která zároveň zodpovídá i za další resorty. Co do nich chce vnést, přiblížila 10. prosince v rozhovoru pro lednové vydání krajského Magazínu 21, který je nyní v tištěné formě distribuován do domácností ve Zlínském kraji. Do krajského zastupitelstva byla Hana Ančincová zvolena za Piráty. Paní náměstkyně, vzala jste si do své kompetence oblast životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova a k tomu resort sociálních věcí a neziskový sektor. Čili dva obory tematicky dosti vzdálené a oba i hodně náročné, jak jsme v poslední době, svědky. Není to příliš velké sousto? Chápu, že to zvenčí vypadá jako hodně široký rozsah, ale vnímám to tak, že jak životním prostředím, tak sociální oblastí i neziskovým sektorem se jako pojící linka velmi dobře prolíná oblast péče. Věřím, že to zvládnu, protože mám oporu v celém týmu Rady Zlínského kraje i v samotných odborech krajského úřadu. Pro mě je podstatné, že jsou mi oba resorty velmi blízké: od mala jsem tíhla k dobrovolnictví, sázela jsem stromy, uklízela odpadky, pomáhala seniorům nebo četla nemocným dětem pohádky. Teď jsem ráda, že se mi i pracovně takto propojuje sociální oblast s životním prostředí. Co je momentálně nejpalčivějším problémem sociální oblasti? Jsem první měsíc ve funkci, ale hned první den jsme jako vedení kraje spadli do covidové pandemie. Neměli jsme vůbec čas a příležitost na rozkoukávání a museli hned začít řešit akutní problémy. Zpočátku to bylo hlavně testování a výpadky personálu v sociální i ve zdravotnické sféře, proto jsem velmi ráda, že kraj aktivně přistupuje k nahrazení chybějících pracovníků pomocí dobrovolnické činnosti. Právě rozvoj dobrovolnictví je jedna z věcí, na které se chci nyní bedlivě zaměřit. Apel ze strany kraje na dobrovolnickou pomoc je teď docela intenzivní, má odezvu? Jsme si vědomi toho, že ne každý může věnovat svůj volný čas a energii tomu, aby pracoval zadarmo. Je běžné, že sociální služby i nemocnice nabízejí možnost dobrovolnictví formou zkrácených úvazků nebo brigád a záleží na konkrétním člověku, jaký způsob si zvolí. Jsem vděčná každému, kdo teď pomůže, jakou formou, to už záleží na individuálních možnostech každého. Spousta lidí se na mě obrací, protože mají zájem dobrovolničit a chtějí nasměrovat, poradit. Mají v sobě jakýsi hnací motor, chtějí pomáhat, jen neví kde a jak. Sama z vlastní zkušenosti znám ten dobrý pocit z prospěšné činnosti, který je tou nejsilnější motivací každého dobrovolníka. V první vlně koronaviru jsem šila roušky, roznášela nákupy seniorům a také měla ve svém okolí obrovské množství lidí, kteří dělali totéž. Jednotlivé příběhy těch, kdo se dostanou do médií, to je jen špička ledovce a naprosto zanedbatelné procento z reálné ochoty a připravenosti lidí pomáhat si navzájem. Obecně si myslím, že jsme jako národ, a zvláště Moraváci, dostali do vínku tento dar, ale je potřeba tento potenciál koordinovat i ve smyslu informovanosti o konkrétních možnostech. Jaká je v tom role kraje? Formou databáze dobrovolnické pomoci nyní nabízíme zprostředkování buď přímo institucím, které se na nás obracejí a mohou si zadat své požadavky, nebo samotným dobrovolníkům, kteří se tam zaregistrují. Když komunikuji s poskytovateli sociálních služeb, přesvědčuji se o tom, že když se oni sami snaží přímo v určitém místě dobrovolníky oslovovat a pracovat s nimi, je to ten nejrychlejší a nejefektivnější způsob. Chci, abychom my jako kraj pak dobrovolnictví v jednotlivých organizacích a lokalitách podporovali a zastřešovali. Jak byste si přála, aby se oblast sociálních služeb ve Zlínském kraji pod Vaším vedením rozvíjela v celé šíři témat, která je nutné řešit? Sociální oblast je velmi široká a komplikovaná. To, co do ní chci vnést, je obrácení komunikace i směrem k celostátní úrovni. Protože my se tady potýkáme s tím, že jako kraj máme určité povinnosti, které musíme plnit, ale jsme svázáni značnými legislativními mantinely. Když denně komunikuji s poskytovateli sociálních služeb, říkají, že by se to dalo dělat jinak a lépe, ale brání jim v tom komplikované systémové nastavení. Proto bych chtěla pracovat na legislativních úpravách. Současní pracovníci v sociálních službách si stěžují na přílišnou byrokratickou zátěž a ta jim bere čas, který by měli a chtěli věnovat klientovi. Stejně tak financování je zbytečně složité, nepřehledné, vyžadující spoustu papírování. Na to se chci zaměřit. Možná je nutné provést procesní audity, ovšem zde podle mě není „míč na straně Zlínského kraje“, ale hodně věcí je dáno z celostátní úrovně i z pozice ministerstva. Pro náš kraj je nyní důležitá především stabilizace. A k ní můžeme využít zákonodárnou iniciativu kraje. Sotva jste nastoupila do funkce statutární náměstkyně, byl aktuálním tématem v centru celostátní politiky problém opětovného znečištění vody v Bečvě, který ukazuje na to, jak je i oblast životního prostředí citlivá. V čem vidíte úlohu Zlínského kraje při objasnění celé kauzy? Krajský úřad využívá své kompetence k tomu, aby provedl kontrolu ve společnostech, které figurují v tomto případu. Věnuji se mu už od chvíle, kdy došlo k prvnímu znečištění a obrovskému úhynu ryb – 20. září 2020. Událost je teď v šetření Policie ČR, která ji musí objasnit a říct, kdo je viník. My jako kraj můžeme provést kontroly ve společnostech a pracovat na povoleních, která se týkají výustí do vodních toků. I ze schůzky s ministrem životního prostředí Brabcem vyplynulo, že budeme velmi důkladně pracovat na legislativních změnách, aby k takovým událostem nedocházelo. Narážíte na nějaký konkrétní problém? Připadá mi naprosto nepochopitelné, že v roce 2020 není komplexní evidence kanálů a výustí včetně evidence chemických látek, které se do těchto vodních toků vypouštějí. Velmi dlouhou dobu – několik desítek let – nedošlo k podobné události na tak dlouhém toku, čímž právě vyšlo najevo, že taková systematická evidence chybí. Projevily se také nevyjasněné kompetence, včetně otázky, co se stane, když podobná věc zasáhne dva kraje. Jediný pozitivní závěr, který si z toho teď můžeme vzít, je ten, že se napříč resorty všichni musíme semknout a udělat takové legislativní úpravy, aby se jasně definovaly kompetence a aby k podobným ekologickým tragédiím nedocházelo. Tématem krajské politiky je udržení mladých lidí v regionu. Co pro to Zlínský kraj může udělat? Odchod mladých trápí všechny politiky ve všech regionech. Z pozice kraje musíme dělat takové kroky, aby se tady dobře žilo, což je komplexní problém, k jehož řešení potřebujeme spolupráci obce, kraje i celostátní politiky. Těší mě, že moje generace hodně dbá na životní prostředí, na to, jak vypadá krajina, a to je pro nás ve Zlínském kraji šance. Za rozhovor poděkovala Helena Mráčková ZDROJ: Krajský magazín 21, leden 2021

Další informace: Helena Mráčková oddělení komunikace a vztahů s veřejností 577 043 191, 731 555 179 Helena.mrackova@kr-zlinsky.cz