Zvětšit písmo
Zmenšit písmo
Zvětšit písmo
Zmenšit písmo
Opatrovnictví
Opatrovnictví je jedna z forem zastoupení, kdy je soudem jmenován opatrovník, aby hájil zájmy a práva jiného člověka, který má sníženou schopnost sám právně jednat, a to v důsledku duševního onemocnění, mentálního postižení, degenerativního onemocnění nebo těžkého tělesného či smyslového postižení. Povinností opatrovníka je činit právní úkony spolu s opatrovancem, případně za něj, pokud sám není schopen je vykonávat, které souvisejí s výkonem jeho práv a povinností. Opatrovnictví vzniká rozhodnutím soudu o ustanovení opatrovníka. V rozhodnutí soud kromě omezení svéprávnosti opatrovance a jmenování opatrovníka určí rozsah jeho práv a povinností. Opatrovnictví může vzniknout i tzv. ze zákona v případě, když např. dosavadní opatrovník zemřel, nebo když opatrovanec změnil své bydliště. V takovém případě se ze zákona stane opatrovníkem obec, v níž má opatrovanec bydliště (veřejné opatrovnictví). Opatrovnictví je upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, na dvou místech Obecné části, v Hlavě II: Osoby (§ 61-65) a v Hlavě III: Zastoupení (§ 436-440 a § 457–485).
Kdo může být ustanoven opatrovníkem
Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebám i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi.
Role veřejného opatrovníka
Role opatrovníka by měla spočívat v zajištění a dohledu nad tím, zda je opatrovanci zabezpečena veškerá podpora, aby mohl žít co nejvíce samostatně, aby mohl uplatňovat svá občanská a osobní práva a měl dostatečné vztahové zázemí.
Základní povinnosti opatrovníka
Oblasti, ve kterých opatrovník vůbec nemůže jednat
Zánik opatrovnictví
Opatrovnictví může zaniknout odvoláním opatrovníka. Soud jej odvolá na jeho žádost (u fyzické osoby – opatrovníka), nebo z vlastního rozhodnutí, pokud neplní opatrovník řádně své povinnosti. Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka. Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká. Těmito událostmi totiž opatrovnictví automaticky přechází na veřejného opatrovníka, tj. na obec dle místa bydliště opatrovance, a to do doby, dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka.
Finanční příspěvek na výkon veřejného opatrovnictví
Finanční příspěvek na výkon veřejného opatrovnictví vyplácí Ministerstvo vnitra ČR. Od roku 2017 je výkon veřejného opatrovnictví financován ze státního rozpočtu formou tzv. výkonové složky příspěvku na přenesenou působnost.
Obce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby, která je v současné době stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni (jedná se o úkon jednou ročně, na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel vzhledem k charakteru příspěvku, který je součástí státního rozpočtu).
Metodická podpora kraje obcím
Krajský úřad má ve veřejném opatrovnictví roli metodickou a kontrolní.
Metodickou rolí kraje rozumíme zejména poradenství, pořádání porad a metodických dnů, tvorbu metodických dokumentů, realizace a zprostředkování vzdělávání pro veřejné opatrovníky obcí kraje, komunikace s dotčenými ústředními orgány, se soudy a dalšími spolupracujícími organizacemi a orgány. Další úlohou kraje je zprostředkování informací mezi ústředními orgány a obcemi.
Právní předpisy
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2010 Sb.m.s., Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Doporučené webové portály jako zdroje dalších informací:
Základní informace pro obce jako veřejné opatrovníky, dostupné na webových stránkách Ministerstva vnitra
Veřejné opatrovnictví - praktický průvodce a rádce úředníka, Ministerstvo vnitra ČR
Dobrá praxe opatrovnictví a poskytování podpory při právních úkonech a při rozhodování
Notářská komora České republiky (seznam pověřených notářů): Rozvrhy řízení o pozůstalosti
Exekutorská komora České republiky (seznam exekutorů): Exekutorská komora České republiky
Dluhová problematika: Občanské poradny; Česká advokátní komora; Moravskoslezský kruh
Veřejný ochránce práv – Chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné. Provádí také preventivní systematické návštěvy míst, kde mohou být lidé omezováni na svobodě, a usiluje o respektování jejich základních práv. Ochránce rovněž přispívá k prosazování práva na rovné zacházení a ochraně před diskriminací.
Další metodika a manuály:
Metodika výkonu opatrovnictví, INSTAND
Metodika výkonu podpůrcovství, INSTAND
Manuál sociálního pracovníka - svéprávnost a právní ochrana, Zlínský kraj
Opatrovník v praxi - Užitečná příručka pro starostlivé pečující a opatrovníky, R. Pešlová
Sborník opatrovnictví a svéprávnosti, MPSV
Základní informace pro pozůstalé
Kontaktní osoba:
Bc. Kateřina Bednárková
Metodik veřejného opatrovnictví
tel.: 577 043 329, email: katerina.bednarkova@zlinskykraj.cz
Otázky a odpovědi
Co dělat v případě, kdy dojde ke střetu zájmů opatrovaného a opatrovníka?
Opatrovaného může řádně zastupovat pouze osoba, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy opatrovaného. Dojde-li k situaci, že se zájmy opatrovníka a opatrovaného dostanou do střetu, je nutné, aby soud opatrovanému ustanovil tzv. kolizního opatrovníka. Při jakémkoliv podezření na střet zájmů opatrovníka a opatrovaného je opatrovník povinen informovat o něm soud (příp. přímo podat návrh na zahájení řízení). Soud zváží, zda kolizního opatrovníka ustanoví, či nikoliv. Ustanovit kolizního opatrovníka může soud také na základě podnětu opatrovaného, opatrovnické rady nebo jiné osoby, příp. zjistí-li potřebu jeho ustanovení jinak.
Opatrovaný nesouhlasí s hospitalizací
Pokud se omezení svéprávnosti týká i zdravotní oblasti, nemůže opatrovaný sám platně udělit souhlas s hospitalizací. Jestliže je to však přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti, poskytovatel zdravotních služeb musí zjistit jeho názor a vzít ho v úvahu. V případech, kdy se obecně při nesouhlasu pacienta s hospitalizací zahajuje soudní řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotnickém zařízení (typicky v psychiatrické nemocnici), nestačí u pacienta s ustanoveným opatrovníkem souhlas opatrovníka s hospitalizací. Poskytovatel zdravotních služeb musí do 24 hodin učinit oznámení příslušnému soudu o nedobrovolné hospitalizaci a nesmí se spokojit se souhlasem opatrovníka. Pokud by to neudělal, může takové oznámení podat sám pacient nebo jeho zákonný zástupce. Typicky se jedná o hospitalizace z toho důvodu, že pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky a hrozbu není možné odvrátit jinak.
Kdo nebo který orgán kontroluje plnění povinností opatrovníka?
Soudní kontrola (zprávy opatrovníka, schvalování neběžných jednání) Kontrola ze strany opatrovnické rady (zprávy opatrovníka, schvalování neběžných jednání) Kontrola Veřejného ochránce práv Kontrola krajskými úřady
Není možné k ochraně osoby zvolit jinou formu podpory?
Soud vždy při řízení omezení svéprávnosti zkoumá, zda nelze vzhledem k zachovaným schopnostem osoby zvolit menší intenzitu omezení osoby, a to např. ve formě – osoby podpůrce nebo zastoupení členem domácnosti, kdy v těchto případech nemusí být svéprávnost osoby omezena. Lze rovněž využít možnosti podpory a pomoci potřebných osob pro účely sociálního zabezpečení v rámci ustanovení tzv. zvláštního příjemce, kdy v těchto případech rozhodují o jeho ustanovení správní orgány (např. Úřad práce ČR, obecní úřad dle trvalého pobytu osoby nebo Okresní správa sociálního zabezpečení). Zvláštní příjemce je odpovědný ze své funkce orgánu, který jej do funkce ustanovil.
Kde lze získat více informací k výkonu opatrovnictví v rámci poradenství?
Podrobnější informace k opatrovnictví lze získat na každém úřadě obce s rozšířenou působností, a to u sociálních pracovníků, kteří mohou poskytnout potřebnou pomoc a podporu v rámci sociálního poradenství.
Aktualizováno:
Krajský úřad Zlínského kraje © 2024
