Zemědělský půdní fond

Vzhledem k nárůstu množství práce na zpracování územních plánů obcí v poslední době vzniká řada nejasností kolem využívání a nakládání se zemědělským půdním fondem v těchto dokumentech, uveřejňujeme hlavní zásady nakládání se zemědělským půdním fondem (ZPF).

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.

 

- pozemky zemědělsky obhospodařované

- orná půda

- chmelnice

- vinice

- zahrady

- ovocné sady

- trvale travní porosty (louky a pastviny)

- pozemky dočasně neobdělávané

 

Do zemědělského půdního fondu náležejí dále rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (př. polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.)

 

Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

Vyhláška MŽP č. 271/2019 Sb.,  o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu

 

Platné právní předpisy na úseku ochrany ZPF jsou dostupné zde.

Společný metodický pokyn odboru obecné ochrany přírody a krajiny, odboru legislativního a odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP k aplikaci ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bod 2. a ustanovení bodu 2. části D přílohy zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb. a zákona č. 184/2016 Sb.

 

Věstník MŽP ročník XXVII – prosinec 2017 – ČÁSTKA 11       

 

Společný metodický výklad odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k některým ustanovením zákona č. 334/1992., o ochraně zemědělského půdního fondu. Věstník č.j. MZP/2022/050/467 – ČÁSTKA 6

 

Metodické sdělení odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k ustanovení § 9 odst. 8 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k platné územně plánovací dokumentaci. Věstník MŽP ročník XXXI – srpen 2021 – ČÁSTKA 5

 

Společný metodický pokyn MŽP a Státního pozemkového úřadu č.j. MZP/2021/610/2560 ze dne 1. července 2021 a č.j. SPU 242254 ze dne 1. července 2021. Věstník MŽP ročník XXXI – srpen 2021 – ČÁSTKA 5

 

Společný pokyn Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a MŽP ze dne 24.3.2017 pro spolupráci katastrálních úřadů a orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při revizi katastru nemovitostí. Věstník MŽP roční XXVII – duben 2017 – ČÁSTKA 4

 

obecní úřad obce s rozšířenou působností

krajský úřad

správa národního parku

Česká inspekce životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí

 

Zákon ukládá vlastníkům nebo nájemcům pozemků, aby hospodařili na zemědělském půdním fondu tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězce a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. Nezemědělskou půdu je možné přeměnit na zemědělskou na základě rozhodnutí, vydaného v řízení o využití území, s doložením souhlasu vlastníka. Změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany ZPF. Orgán ochrany ZPF rozhoduje také ve sporných případech v pochybnostech, zda jde o součást ZPF.

Zákon stanovuje specifické postupy v případech návrhů na stanovení dobývacích prostorů, zpracování dokumentace pro umístění záměru, při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu. Důležitý je především § 9 zákona, ve kterém jsou stanoveny postupy a ukládané povinnosti při odnímání půdy ze ZPF a zároveň jsou určeny případy, kdy souhlasu k odnětí půdy ze ZPF není třeba. Orgán ochrany ZPF stanoví podmínky, za kterých lze požadované nezemědělské využití provést.

Při územně plánovací činnosti může být v konečném důsledku v budoucnosti dotčen zemědělský půdní fond (ZPF) způsobem, vyžadujícím vydání stanoviska (viz. výše uvedená kapitola). Orgány ochrany ZPF se proto vyjadřují, vydávají stanoviska podle zákona (§ 5 odst. 2 zákona o ochraně ZPF) v jednotlivých stupních projednávání územně plánovací dokumentace (např. společné jednání, veřejné projednání, opakované veřejné projednání). Pokud se územní plán dotkne pozemků náležících do zemědělského půdního fondu, není možné ho schválit bez stanoviska orgánu ochrany ZPF. Územně plánovací činnost se často dotýká ZPF ve značném rozsahu a při vyhodnocování potřeby a nezbytnosti navrhovaných záborů pozemků ZPF, je třeba podrobně zdůvodnit nutnost a oprávněnost takových požadavků (podrobnosti vyhodnocení stanovuje vyhláška č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany ZP).

Zákon vymezuje případy, kdy nejsou odvody za odnětí půdy ze ZPF předepisovány (§ 11a). V ostatních případech je po zahájení realizace záměru ve správním řízení vydáno rozhodnutí o odvodech příslušným orgánem ochrany ZPF obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Zákon stanovuje sazebník odvodů a faktory životního prostředí, včetně koeficientů, kterými se základní částka zvyšuje. Zákonem jsou stanoveny další podrobnosti (způsob platby, splatnost, penále, atd.), k výběru a vymáhání odvodů za odnětí půdy je zmocněn celní úřad. Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem  rozpočtu obce, v jejímž území se odnímaná půda nachází.

Zákon rozděluje věcnou působnost, kterou mají orgány ochrany ZPF (§ 13, § 15, § 16, § 16 a, § 17, § 17a, § 17b zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF). Obsah je podrobně rozepsán pod kap. Působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu na straně základního rozdělení.

Zákon v § 18 uvádí společná ustanovení o výkonu státní správy na úseku ochrany ZPF. Je řešeno podávání návrhu na zahájení řízení a jeho postupování, postup při dotčení více správních obvodů, dozírání na dodržování zákona, spolupráce s orgány státní správy. Pro obce je důležité podávání návrhu – návrh na zahájení řízení podávají právnické a fyzické osoby vždy obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu leží největší část ZPF, který má být příslušným návrhem dotčen. Tento orgán ochrany ZPF návrh posoudí a není-li příslušný k jeho vyřízení, postoupí ho se svým stanoviskem krajskému úřadu. Obdobně postupuje krajský úřad, je-li k vyřízení návrhu příslušný vyšší orgán ochrany ZPF tj. Ministerstvo životního prostředí.

Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob, jsou vymezeny v § 20, 20a zákona o ochraně ZPF. Přestupku se dopustí fyzická, právnická a podnikající fyzická osoba tím, že např. znečistí zemědělskou půdu, užívá půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím, neoznámí realizaci záměru ve stanovené lhůtě, neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s charakteristikou druhu pozemku aj. Rozsah výše pokuty za jednotlivé přestupky je vymezen zákonem o ochraně ZPF. Postup řízení o přestupku se řídí zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.