METODICKÉ DOPORUČENÍ k obsahovým náležitostem projektové dokumentace z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Tato metodická pomůcka je určena pracovníkům na úseku ochrany ovzduší obcí s rozšířenou působností a zpracovatelům projektových dokumentací.

Předmětem tohoto metodického doporučení je návrh rozsahu obsahové stránky  projektové dokumentace realizačního záměru stavby ve vztahu k zákonu č. 201/2012 Sb.,     o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“), a to v návaznosti na vydávání závazných stanovisek k umístění, provedení a užívání stavby  dle § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší a vydávání závazných stanovisek k umístění a provedení stavby dle § 11 odst. 2 písm. b) a c) zákona o ochraně ovzduší  a vydávání povolení provozu a jejich změn dle § 11 odst. 2 písm. d), resp. § 13 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší.

Požadované náležitosti na obsah projektové dokumentace stavby pro potřeby stavebního řízení jsou uvedeny ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Údaje obsažené v projektové dokumentaci, které jsou dostačující stavebním úřadům v rámci jimi vedených správních řízení, jsou ovšem často nedostatečné pro posouzení stavby pohledem orgánu ochrany ovzduší. Kvůli chybějícím informacím pak dochází k nutnosti vydávání výzev k doplnění projektových dokumentací, a tím k prodlužování řízení o vydání výše uvedených závazných stanovisek a povolení.

Z obsahu projektové dokumentace stavebního záměru musí být zřejmé, zda jeho součástí je či není také stacionární zdroj znečišťování ovzduší a pokud ano, tak jaký. Stacionárním zdrojem se dle § 2 písm. e) zákona o ochraně ovzduší rozumí ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků. Znečišťováním je dle § 2 písm. c) vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší, přičemž ovzduším se myslí vnější ovzduší v troposféře - § 2 písm. a) zákona o ochraně ovzduší.

Zdroje znečišťování ovzduší mohou být buď uvedené v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší (tzv. vyjmenované), nebo v této příloze neuvedené (tedy tzv. nevyjmenované). Ke zdrojům uvedeným v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší je kompetentní se vyjadřovat, vydávat závazná stanoviska či povolení krajský úřad (dále jen „KÚ“). Ke zdrojům neuvedeným v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší je kompetentní se vyjadřovat či vydávat závazná stanoviska obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“).

O tom, zda se jedná o zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, v mnoha případech rozhoduje limitní hodnota pro zařazení mezi tyto vyjmenované zdroje. U spalovacích zdrojů je limitní hodnotou jmenovitý tepelný příkon zdroje v MW (do 0,3 MW včetně jde o zdroj nevyjmenovaný, od 0,3 MW o zdroj vyjmenovaný). U zdrojů používajících organická rozpouštědla (např. lakovny, tiskárny, odmašťovny apod.) pak projektovaná spotřeba těchto rozpouštědel, u dalších zdrojů to může být projektovaná kapacita zpracovaného nebo spotřebovaného materiálu nebo projektované množství hotových výrobků za určité časové období (den, rok), elektrický příkon, objem nádrží apod., příp. může být touto limitní hodnotou emise některé znečišťující látky.

Aby průběh řízení o vydání závazného stanoviska, povolení provozu či změny povolení provozu stacionárního zdroje byl „co nejhladší“, je nutné, aby projektová dokumentace předkládaná spolu s žádostí obsahovala veškeré náležitosti a informace rozhodné pro posouzení předkládané žádosti.  K uvedení těchto informací se nabízí podkapitola a) kapitoly B.6 projektové dokumentace jako vhodné místo k uvedení vztahu předmětu projektové dokumentace k zákonu o ochraně ovzduší. Je třeba sem uvést, zda je předmětem projektové dokumentace stacionární zdroj znečišťování ovzduší a pokud ano, tak jaký s uvedením jeho specifikace.

V případě, že není předmětem povolovaného záměru umístění, provedení či užívání (nebo změny užívání) stacionární zdroj znečišťování ovzduší, pak se další ustanovení zákona o ochraně ovzduší na předmět řízení dle stavebního zákona nevztahují a orgán ochrany ovzduší, ať už KÚ nebo ORP, je k výše uvedenému nepříslušný.

V případě, že je předmětem povolovaného záměru umístění, provedení či užívání (nebo změny užívání) stacionární zdroj znečišťování ovzduší, je třeba dále rozvést, zda se jedná o zdroj vyjmenovaný či nevyjmenovaný a opřít se o kategorizaci daného zdroje dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší s uvedením celkové projektované kapacity nebo celkového jmenovitého tepelného příkonu. Projektovaná kapacita by měla být uváděna v souladu s jednotkami náležejícími příslušné kategorii (příslušnému kódu) daného zdroje (např. m³ za rok zpracovaného dřeva u zdroje uvedeného pod kódem 7.7. Zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8., o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m³ nebo větší za rok).

V situacích, kdy je součástí stavby záložní zdroj energie, je třeba tuto informaci, že se jedná o záložní zdroj energie, v projektové dokumentaci taktéž uvést. Zákon o ochraně ovzduší v určitých případech umožňuje pro provoz záložních zdrojů energie jisté legislativní úlevy, které se ale odvíjí od celkových ročních provozních hodin záložních zdrojů. Rozhodujícím limitem je 300 h/rok. Pokud bude záložní zdroj energie provozován do 300 h/rok, pak pro něj neplatí emisní limity, nemusí tedy nijak zjišťovat množství emisí. Dále jsou záložní zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší (typicky dieselagregáty) s tepelným příkonem do 5 MW  včetně spalující plynné nebo kapalné palivo s provozními hodinami nepřekračujícími 300 h/rok osvobozeny od předložení rozptylové studie a odborného posudku k výše uvedeným řízením.

Příklad č. 1 – Předmětem stavby není stacionární zdroj

Předmětem této projektové dokumentace není umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Provoz stavby tedy nebude mít z pohledu zákona o ochraně ovzduší vliv na kvalitu ovzduší v dané lokalitě.

Příklad č. 2 – Spalovací zdroj s tepelným příkonem do 300 kW

Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Celkový tepelný příkon kotle bude činit 250 kW, půjde tedy o nevyjmenovaný stacionární zdroj. Palivem bude dřevní štěpka. Bude se jednat o kotel emisní třídy 5, proto se nepředpokládá negativní vliv provozu tohoto zdroje na kvalitu ovzduší v dané lokalitě.

Příklad č. 3 – Spalovací zdroj s tepelným příkonem nad 300 kW

Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Celkový tepelný příkon kotelny bude 780 kW, jde tedy o vyjmenovaný stacionární zdroj v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší označený kódem 1.1. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně. Palivem bude biomasa – dřevní štěpka, kůra a ořezy ze stávajícího provozu pily. Podrobnosti viz odborný posudek a rozptylová studie.

Příklad č. 4 – Zpracování dřeva – vyjmenovaný zdroj

Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Stacionární zdroj je označen v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší kódem 7.7. Zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8., o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m³ nebo větší za rok. Projektovaná spotřeba materiálu bude 5 200 m³ za rok. Podrobnosti viz odborný posudek a rozptylová studie.

Příklad č. 5 – Výroba keramických výrobků – nevyjmenovaný zdroj

Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Půjde o nevyjmenovaný stacionární zdroj nedosahující limitu uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší pod kódem 5.10. Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě od 5 t za den do 75 t za den včetně. K vypalování keramických produktů bude sloužit elektrická pec. Projektovaná kapacita bude max. 500 kg výrobků za den. Vzhledem k tomu, že zdroj nebude sloužit k průmyslovým účelům, ale je budován pro potřeby chráněné dílny, nepředpokládá se jeho negativní vliv na kvalitu ovzduší v dané lokalitě.

Příklad č. 6 – Lakovna – vyjmenovaný zdroj

Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Jde o lakovnu s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 850 kg za rok. Zdroj je v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší zařazen pod kódem 9.8. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší. Podrobnější informace jsou uvedeny v odborném posudku.