Zvětšit písmo

Zmenšit písmo

CZ

cs

menu

Co je předmětem tohoto medického doporučení
Toto metodické doporučení je vydáváno s cílem sjednotit náležitosti projektové dokumentace (PD) zejména bouracích prací z hlediska předcházení vzniku stavebních a demoličních odpadů (dále jen „SDO“), zařazování produkovaných odpadů, a dalšího nakládání s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství.
 
Komu je metodické doporučení určeno
Je určen osobám, které vykonávají činnosti při přípravě a provádění staveb, jakožto i pracovníkům veřejné správy, jež odpovídají za posouzení souladu stavebních činností se zákonem o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále jen „zákon“), a jeho prováděcími předpisy, zejména vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen „vyhláška“).
 
Pro správné zpracování PD z hlediska nakládání se SDO je nutná znalost základních ustanovení zákona a vyhlášky, které nakládání se SDO upravují. 
 
Základní pojmy a povinnosti dle platných právních předpisů
Základní pojem, na jehož principu je legislativou postaveno nakládání se SDO je hierarchie odpadového hospodářství (hierarchie OH). Ta stanovuje, že prioritou je předcházení vzniku odpadu, a nelze-li vzniku odpadu předejít, pak v následujícím pořadí jeho příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití, včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění. Jedná se o klíčový nástroj oběhového hospodářství, důraz na její dodržování by měl přispět k zajištění trvale udržitelného rozvoje.
 
Odpadem není v souladu s § 1 odst. 1 písm. e) zákona nekontaminovaná zemina a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen. Jako příklad lze uvést situaci, kdy si stavební firma sama drtí na svých/pronajatých strojích svoje stavební materiály vzniklé při demolici stavby a nepředává je nikam žádnému dalšímu subjektu. Podrcený materiál využívá v místě stavby, ze které byl získán, např. do základů (v rámci povoleného stavebního záměru!), přičemž tento postup musí být popsán v PD povoleného stavebního záměru.
 
Stavební a demoliční odpad je zákonem definován jako odpad vznikající při stavebních a demoličních činnostech, zařazovaný dle vyhlášky č. 93/2016 Sb., Katalog odpadů do skupiny 17. SDO není komunálním odpadem. Obec může obecně závaznou vyhláškou, kterou nastaví obecní systém určit místa, včetně hmotnostních limitů, kde bude SDO od fyzických osob přebírat, v okamžiku převzetí na tato místa se stává obec jejich původcem (Při odstraňování stavby nebo její části pak může občan doložit potvrzení obce o druzích a množství demoličních odpadů, které může odložit v rámci obecního systému – obec má zřízenou a povolenou deponii pro nakládání se stavebními a demoličními odpady).
 
Původcem SDO je každý, při jehož činnosti odpad vzniká, pokud nevyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem věci a osobou, která stavební činnost provádí jinak.
Mezi základní povinnosti původce SDO patří povinnost uvedená v § 15 odst. 1)  písm. c) zákona a to mít před vznikem SDO písemnou smlouvou zajištěno jeho předání v souladu s § 13 odst. 1 písm. e) zákona.
(V případě předávání odpadů k využití do mobilního zařízení – třídičky a drtičky odpadů,  doporučujeme smluvně ujednat vlastnictví odpadů, tedy zda osoba, která předává odpad do zařízení má zájem, aby výstup využití (opětovně připravená zemina, stavební recykláty) zůstaly v jeho vlastnictví, či nikoliv. V případě absence smluvního ujednání, je vlastníkem odpadu a následně i výstupu ze zařízení, tedy recyklátu, nebo opětovně připravené zeminy již mimo režim odpadů provozovatel zařízení k využívání odpadů.)
 
Původce musí při stavební činnosti dodržovat postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními
a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití
a recyklace, tedy provádět tzv. selektivní demolici.
 
Dále musí být schopen prokázat orgánům provádějícím kontrolu, že předal odpad 
v odpovídajícím množství přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem odpadu, případně obchodníkovi s odpady.
 
Další povinnosti stanovené vyhláškou lze shrnout jednoduše: „Pokud osoba nebude provádět vhodným způsobem selektivní demolici, bude muset na místě ze zbourané směsi jednotlivé části, které musí být soustřeďovány, odděleně vytřídit.“ Cílem stanovení této povinnosti je zajištění kvalitních vstupů do recyklace odpadů a následně výstupů z ní, jakožto materiálů nahrazujících přírodní primární suroviny, u kterých stále roste cena a současně se zhoršuje jejich dostupnost.
Vyhláška v příloze č. 24 stanovuje povinnost odděleně soustřeďovat vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít a stavební odpady, které je možné recyklovat, vybourané stavební materiály, které mohou být dále využity v režimu vedlejšího produktu, a stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky – tedy odpady,  které jsou vždy zařazovány do kategorie „N“ – nebezpečný.
 
Při nakládání s nebezpečným odpadem obsahujícím azbest je třeba provést taková opatření, aby nebyla do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach,
a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna.
Vyhláška stanovuje, že tyto odpady musí být neprodleně po vzniku zabaleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsněných nádob či kontejnerů a označeny a předány do zařízení pro nakládání s odpady. Azbestové odpady lze odstraňovat na některých skládkách skupiny S-OO (skládky „ostatních“ odpadů) a na skládkách skupiny S-NO (skládky „nebezpečných“ odpadů). Zhotovitel, který bude provádět práce odstranění azbestových materiálů, je povinen tyto práce ohlásit 30 dní před jejich zahájením místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění. Náležitosti takového hlášení stanoví § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb.
 
 
Prvním krokem při zpracování PD z hlediska nakládání s odpady je provedení
popisu analýzy výstupních toků, neboli „auditu materiálů“
 
Pro splnění zákonné povinnosti zajistit při stavebních a  zejména demoličních pracích nejvyšší možnou míru opětovného použití a recyklace stavebních odpadů je třeba nejprve důkladně zmapovat objekt určený k demolici, tedy provést analýzu všech materiálů, které vzniknou během demolice, se zjištěním jejich množství, kvality, a umístění v rámci stavby, a na základě těchto údajů materiály zařadit do konkrétního materiálového toku a tento popsat v PD. Jsou možné tři druhy materiálových toků, seřazené sestupně od nejvyšší priority v souladu s principem hierarchie OH.
 
  1. Opětovné použití
Jedná se o části stavby, které budou použity v jiném místě ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny. Příkladem jsou nepoškozené trámy, dveře, zárubně, očištěné cihly, štěrk, písek, dřevěné železniční pražce (ošetřeny před 31. 12. 2002 – je možné opětovné použití pouze pro průmyslové používání nebo odborné účely, ošetřené po 31. 12. 2002 – nakládání v režimu nebezpečných odpadů). Podmínkou takového použití je stejný účel jako původní určení.
 
  1. Vedlejší produkty
Podmínky, za kterých je možno se stavebním a demoličním materiálem nakládat jako s vedlejším produktem stanovuje § 8 odst. 1 zákona:
  1. Vzniká při výrobě, jako její „nechtěná“ součást. Za výrobu ve vztahu ke stavební a demoliční činnosti je považována pouze výstavba, rekonstrukce, případně demolice spojená s výstavbou, nikoliv pouze samotná demolice nebo sanace.
  2. Další využití je zajištěno (smlouva, rozhodnutí stavebního úřadu např. v případě zemin), tedy není jej třeba nikde dlouhodobě skladovat.
  3. Využití nezpůsobí nepříznivé vlivy na životní prostředí, tedy je třeba mít doloženo výsledky rozborů, že nebude docházet je kontaminaci okolí místa využití vedlejšího produktu (do 31. 12. 2023 rozbory dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., od 01. 01. 2024 dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady).
  4. Vedlejší produkt musí být předáván s průvodní dokumentací, ve které je popsán původ vzniku, jeho vlastnosti (výsledky laboratorních zkoušek viz podmínka č. 3, a účel použití).
Příklady vedlejších produktů vznikajících při stavební činnosti: zemina, kamení, odřezky ze stavebního polystyrenu, znovuzískaná asfaltová směs, dále jen „ZAS“, a nově od účinnosti připravované vyhlášky též penetrační makadam. Podmínky, za kterých je možné se ZAS nakládat jako s vedlejším produktem, doposud upravuje vyhláška č. 130/2019 Sb. Návrh nové vyhlášky stanovuje mimo jiné podmínky pro dočasné uložení - až 1 rok - penetračního makadamu a ZAS mimo místo stavby do doby, než budou použity v místě vzniku (neplatí tedy, že musí být ihned přemístěny k jinému využití, které je zajištěno), uplatnění vedlejšího produktu je možno pouze, pokud je ZAS a makadam ovzorkován před jejich vybouráním.
 
  1. V případě, že není možné vznikající materiály zařadit do žádného z předchozích materiálových toků, jedná se o odpady, přednostně zařazované do skupiny 17. Nakládat s nimi je možné pouze v zařízení určeném k nakládání s odpady, výjimkou je shromažďovaní odpadů jejich původcem. V místě vzniku mohu být odpady shromažďovány max. 1 rok, v případě překročení této lhůty se jedná o jejich skladování, a to může probíhat pouze v zařízení ke skladování odpadů. V závislosti na maximální okamžité kapacitě se jedná
    o zařízení s povolením krajského úřadu, nebo bez povolení, provozované pouze na základě ohlášení.
 
SDO je tedy povinnost předat v souladu s hierarchií OH do zařízení k využití, případně do zařízení k úpravě před využitím. V PD tedy nelze uvádět, a následně ze strany správních orgánů veřejné správy akceptovat spojení „budou předávány k využití nebo odstranění“. Zařízením k využití SDO je zařízení k přípravě pro opětovné použití (zejména zemin), zařízení typu recyklace (mobilní/stacionární), zasypávání - neboli využití odpadů na povrchu terénu, případně energetické využití, zejména v případě SDO na bázi dřeva.
 
Pro provoz mobilních zařízení k využití SDO platí pravidlo, že tyto zařízení „přijíždí za odpady“, tedy do míst jejich vzniku, případně na místa k tomuto účelu určená z hlediska územního plánování a stavebních předpisů rozhodnutím stavebního úřadu (místa schválená k tomuto účelu v projektové dokumentaci), nikoliv odpady z různých míst vzniku za mobilním zařízením.
Aktuální informace o jednotlivých zařízeních k nakládání se SDO lze po zadání požadovaných kritérií (zda je původce preferuje předání do mobilního či stacionárního zařízení, umístění stacionárního zařízení, druh odpadu) vyhledat přes informační systém odpadového hospodářství, tzv. ISOH: Vyhledávání zařízení | Registr zařízení a spisů (mzp.cz).
 
 
Zařazování SDO
SDO se zařazují do 31. 12.2024 dle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů, od 01. 01. 2025 dle vyhlášky č. 8/2021 Sb., o katalogu odpadů.
 
V PD nelze uvádět, a ze strany správních orgánů veřejné správy akceptovat vznik odpadu 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03. Při dodržování zákonného postupu při odstraňování, provádění nebo údržbě stavby popsaného výše, je vznik tohoto odpadu nemožný. V případě, že je vznik tohoto odpadu přesto v PD avizovaný, musí být zpracovatelem PD popsáno přesné materiálové složení odpadu a důvod, proč není možné zajistit jeho oddělené vytřídění na místě. V případě, že správní orgán akceptuje tyto důvody jako relevantní, přenese původce výše požadované informace o odpadu do písemných informací/základního popisu odpadu, předávaného spolu s odpadem do zařízení k úpravě nebo využití odpadu (náležitosti viz příloha č. 12 vyhlášky).
 
Při odstraňování a údržbě stavby nemohou vznikat odpady skupiny 20, tedy komunální odpady (vyjma směsného komunálního odpadu 20 03  01 a objemného odpadu 2003 07, které vznikají při vyklízení stavby určené k odstranění).
 
Ve většině předkládaných PD ke schválení je nesprávně uváděn vznik odpadů 20 01 21* Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, a 20 01 35* Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky.
Jedná se tzv. „výrobky s ukončenou životností“ jejich nakládání se řídí zákonem
č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Výrobky s ukončenou životností má jejich původce povinnost předat na místo zpětného odběru. Katalogové číslo jim původce nepřiřazuje (pod katalogovým číslem je  eviduje až jejich zpracovatel).
 
V PD se proto uvede výčet „výrobků s ukončenou životností“ bez katalogového čísla.
 
Elektrické součástí a zařízení obsahujících nebezpečné látky vznikající při provádění demoličních a stavebních prací, se zařazují jako odpady pod katalogová čísla skupiny 17, např. 17 09 01* Stavební a demoliční odpady obsahující rtuť. Velká stacionární průmyslová soustrojí složená ze strojů, zařízení nebo součástí, a velkých pevných instalací složených z několika typů přístrojů,  které fungují společně k určitému účelu, a jsou trvale instalovány a demontovány odbornými zaměstnanci a mohou být nahrazeny pouze zařízeními určenými k témuž účelu, se zařazují jako odpad do podskupiny 16 02, konkrétně pod 16 02 14 - Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13, pokud zařízení nebude obsahovat olej. V případě že bude obsahovat olej, musí být zařazeno pod 16 02 13* - Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12.
 
Jako součást PD doporučujeme uvést opatření pro případ, že v rámci demolice dojde
k vzniku nebezpečných odpadů
; tedy kde, a v čem budou shromažďovány, včetně způsobu jejich označení (vyhláška přílohy č. 20 a č. 21).
 
Po ukončení demoličních prací je stavebník povinen neprodleně zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byla demolice provedena doklady prokazující, že veškeré opětovně použité stavební výrobky, využité vedlejší produkty a stavební výrobky přestaly být odpadem v souladu se zákonem, a že se vzniklými odpady bylo naloženo v souladu se zákonem a hierarchií odpadového hospodářství.

Aktualizováno:

Krajský úřad Zlínského kraje © 2024

Cookie lišta

Nahoru