METODICKÉ DOPORUČENÍ k využití odpadů na povrchu terénu - zasypávání

Co je předmětem tohoto medického doporučení

Toto metodické doporučení slouží ke sjednocení postupů a náležitostí projektové dokumentace (PD) při využití odpadů na povrchu terénu, tedy při zasypávání tak, aby jejich dodržování směřovalo ke snížení rizika ohrožení nebo znečištění životního prostředí a k ochraně zdraví lidí při nakládání s odpady.

Komu je metodické doporučení určeno

Je určeno osobám, které vykonávají činnosti při přípravě a provádění zasypávání - terénních úprav, jakožto i pracovníkům veřejné správy, kteří odpovídají za posouzení souladu stavebních činností se zákonem o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále jen „zákon o odpadech“), a jeho prováděcími předpisy, zejména vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen „vyhláška“).

Pro správné zpracování PD z hlediska zasypávání je nutná znalost základních ustanovení zákona a vyhlášky, které zasypávání upravují.

Základní pojmy a povinnosti dle platných právních předpisů

Základní pojem, na jehož principu je legislativou postaveno nakládání se SDO je hierarchie odpadového hospodářství (hierarchie OH). Ta stanovuje, že prioritou je předcházení vzniku odpadu, a nelze-li vzniku odpadu předejít, pak v následujícím pořadí jeho příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití, včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění. Jedná se o klíčový nástroj oběhového hospodářství, důraz na její dodržování by měl přispět k zajištění trvale udržitelného rozvoje.

Zasypávání je jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný ostatní odpad použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách. Jedná se o materiálové využití odpadů.

Terénní úpravou (§ 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon) se rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejde-li o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

Stavební a demoliční odpad je definován jako odpad vznikající při stavebních a demoličních činnostech, zařazovaný dle vyhlášky č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů, do skupiny 17.

Recyklát ze stavebního a demoličního odpadu je materiálový výstup ze zařízení k využití a úpravě stavebních a demoličních odpadů kategorie ostatní odpad a odpadů podobných stavebním a demoličním odpadům, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce recyklovaného umělého kameniva v zařízeních k tomu určených (recyklačních linkách), který muže být uváděn na trh jako výrobek v souladu se zvláštními právními předpisy nebo využit jako upravený odpad k zasypávání v souladu se zákonem o odpadech a vyhláškou.

Sedimentem je materiál vytěžený z vodních nádrží, vodních ploch, rybníků a koryt vodních toků vzniklý převážně usazováním erodovaných půdních částic, s výjimkou materiálu, který byl těžen jako říční materiál podle vodního zákona.

Terénní úpravy z hlediska stavebního zákona

Zda budou terénní úpravy vyžadovat ohlášení stavby či nikoliv, záleží na několika parametrech. Rozhodující je jednak výška/hloubka terénních úprav, rozloha terénních úprav a to, zda se budou terénní úpravy provádět na pozemku sousedícím s veřejnou pozemní komunikací či veřejným prostranstvím.

Terénní úpravy, které stavební povolení ani ohlášení nevyžadují:

Stavební povolení ani ohlášení stavby nevyžadují terénní úpravy, které jsou vyjmenované v § 80 odst. 3 písm. a), d) nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e) stavebního zákona. Pokud tedy terénní úpravy budou splňovat následující parametry, povolení stavebního úřadu se nevyžaduje:

Terénní úpravy budou do 1,5 výšky nebo hloubky.
Terénní úpravy budou do 300 m² plochy.
Pozemek, na kterém budou terénní úpravy prováděny, nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím.
Při provádění terénních úprav nedochází k nakládání s odpady.

Pokud není některé z kritérií splněno, terénní úpravy vyžadují ohlášení stavby podle § 105 stavebního zákona.

Terénní úpravy vyžadující územní souhlas

Územní souhlas v případě terénních úprav postačí, pokud:

Výška či hloubka terénních úprav nepřesahuje 1,5 m.
Výměna terénních úprav je 300–1000 m².
Úpravy se provádí na pozemních, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím.
Nedochází k nakládání s odpady.

Tyto podmínky vychází z § 96, odst. 2, písm. f stavebního zákona.

Terénní úpravy vyžadující rozhodnutí o změně využití území

Pokud jsou terénní úpravy většího rozsahu, než je uvedeno v seznamu výše, je nutné vyřídit rozhodnutí o změně využití území.

Terénní úpravy z hlediska zákona o odpadech

Terénní úpravy neboli zasypávání/využití odpadů na povrchu terénu jsou možné jen v zařízení, kterému příslušný krajský úřad vydá povolení provozu zařízení k využití odpadů dle § 21 odst. 2 zákona o odpadech. Nedílnou součástí povolení provozu je provozní řád zařízení zpracovaný dle přílohy č. 1 vyhlášky.

Pokud však bude k zasypávání využita pouze zemina nebo kamení v maximálním množství 10.000 t odpadu nebo sedimenty v maximálním množství 50.000 t odpadu, a pokud provozovatel neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů jiné zařízení k zasypávání, povolení krajského úřadu zařízení potřebovat nebude.

Na povrchu terénu je možno využít odpad, který splní požadavky vyhlášky uvedené v přílohách č. 5 a 6. Typickými odpady, které je možno využít na povrchu terénu jsou vytěžená zemina, hlušina, štěrk, stavební recykláty, sedimenty a struska.

Odpady, které nesmí být k zasypávání/využití na povrchu terénu využívány:

a) které nejsou inertním odpadem,
b) vymezené v bodech A a B přílohy č. 4 k vyhlášce:
Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi, s výjimkou kovové rtuti, která je jako odpad přijímána k dočasnému skladování.
Odpady perzistentních organických znečišťujících látek, které jsou vymezeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách
Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: HP 1 Výbušné, HP 2 Oxidující, HP 3 Hořlavé, HP 9 Infekční, HP 12 Uvolňování akutně toxického plynu.
Odpady, které prudce reagují při styku s vodou.
Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.
Veškerá léčiva, návykové látky a přípravky, makovina a prekursory drog.
Biocidy - zejména pesticidy.
Odpady silně zapáchající.
Odpady s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.
Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.

Další odpady, které je zakázáno využívat k zasypávání:

Nebezpečné odpady.
Ostatní odpady, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu.
Odpady katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07 a výstupy z jejich úpravy.
Stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, inertního minerálního recyklovaného kameniva a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklované kamenivo, pokud je jejich použití nezbytné z důvodu stabilizace terénu.
Odpady na bázi sádry, kovů, plastu, textilu, odpady kompozitních obalů, pryže, asfaltu, skla, papíru a dřeva.

Zákaz využití jakýchkoliv odpadů k zasypávání se vztahuje na ochranná pásma vodních zdrojů I. stupně, na ochranná pásma léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně ochrany s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného ochranného pásma nebo ve zvláště chráněných územích s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného chráněného území.

Jak prokázat splnění požadavků na odpady využitelné na povrch terénu?

Odpad, který má být využit k zasypávání/uložen na povrch terénu v souladu s vyhláškou, musí splnit následující požadavky a limity:

koncentraci vybraných látek v sušiněodpadů uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č. 5 vyhlášky. V případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně nebo v případě využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody koncentraci uvedenou ve sloupci I.

Ukazatel	Jednotka	I. Limitní hodnota	II. Limitní hodnota
As	mg/kg sušiny	10	30
Cd	mg/kg sušiny	1	2,5
Cr celkový	mg/kg sušiny	100	200
Hg	mg/kg sušiny	0,8	1
Ni	mg/kg sušiny	65	80
Pb	mg/kg sušiny	100	200
V	mg/kg sušiny	180	180
Cu	mg/kg sušiny	100	170
Zn	mg/kg sušiny	300	600
Ba	mg/kg sušiny	600	600
Be	mg/kg sušiny	5	5
uhlovodíky C₁₀-C₄₀	mg/kg sušiny	200	300
Benzen	mg/kg sušiny	0,4	0,7
PAU¹⁾	mg/kg sušiny	3	6
PCB²⁾	mg/kg sušiny	0,05	0,2
EOX³⁾	mg/kg sušiny	1	2

Nejvýše přípustnou koncentraci škodlivin ve výluhu odpadudle tabulky 5.2 přílohy č. 5 vyhlášky

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
DOC	mg/l	50
Jednosytné fenoly	mg/l	0,1
Chloridy	mg/l	80
Fluoridy	mg/l	1
Sírany	mg/l	100
As	mg/l	0,05
Ba	mg/l	2
Cd	mg/l	0,004
Cr celkový	mg/l	0,05
Cu	mg/l	0,2
Hg	mg/l	0,001
Ni	mg/l	0,04
Pb	mg/l	0,05
Sb	mg/l	0,006
Se	mg/l	0,01
Zn	mg/l	0,4
Mo	mg/l	0,05
RL	mg/l	400

Limitní hodnoty ekotoxikologických testůdle tabulky 5.3 sloupce II. Přílohy č. 5 vyhlášky a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limitní hodnoty uvedené ve sloupci I.

Zkušební organismus	Doba působení	I.	II.
Bakterie Aliivibrio fischeri	15 minut a 30 minut	Neprokáže se inhibice světelné emise bakterií větší než 25 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut.	Neprokáže se inhibice nebo stimulace světelné emise bakterií větší než 25 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut.
Perloočka Daphnia magna Straus	48 hodin	Procento imobilizace perlooček nesmí přesáhnout 30 %.	Procento imobilizace perlooček nesmí přesáhnout 30 %.
Řasa Desmodesmus subspicatus	72 hodin	Neprokáže se inhibice růstu řas větší než 30 % ve srovnání s kontrolou.	Neprokáže se inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 30 % ve srovnání s kontrolou
Salát Lactuca sativa	120 hodin	Neprokáže se inhibice růstu kořene salátu větší než 50 % ve srovnání s kontrolou.	Nesleduje se.

Pro sedimentse namísto tabulky 5.1 použijí rozbory a limity z tabulky 5.4

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
As	mg/kg sušiny	30
Cd	mg/kg sušiny	2,5
Cr celkový	mg/kg sušiny	200
Hg	mg/kg sušiny	0,8
Ni	mg/kg sušiny	80
Pb	mg/kg sušiny	100
V	mg/kg sušiny	180
Cu	mg/kg sušiny	100
Zn	mg/kg sušiny	600
Co	mg/kg sušiny	30
Ba	mg/kg sušiny	600
Be	mg/kg sušiny	5
EOX¹⁾	mg/kg sušiny	1
uhlovodíky C₁₀-C₄₀	mg/kg sušiny	300
BTEX²⁾	mg/kg sušiny	0,4
PAU³⁾	mg/kg sušiny	6
PCB⁴⁾	mg/kg sušiny	0,2

V případě využití struskyse použijí tabulky 6.1 a 6.2 přílohy č. 6 vyhlášky

Tabulka 6.1

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
PH	-	9-11
Chloridy	mg/l	700
Fluoridy	mg/l	6
Sírany	mg/l	1000
As	mg/l	0,03
Ba	mg/l	3
Cd	mg/l	0,005
Cr, celkový	mg/l	0,2
Cu	mg/l	1
Hg	mg/l	0,0008
Mn	mg/l	0,3
Na	mg/l	400
Ni	mg/l	0,03
Mo	mg/l	0,5
Pb	mg/l	0,05
Sb	mg/l	0,07
Se	mg/l	0,1
V	mg/l	0,3
Zn	mg/l	0,6

Tabulka 6.2

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
As	mg/kg	45
Cd	mg/kg	20
Cr	mg/kg	200
Cu	mg/kg	7000
Hg	mg/kg	1
Ni	mg/kg	500
Pb	mg/kg	1000
Zn	mg/kg	10000
TOC	mg/kg	30000
PAU (∑ Benzo[a]pyren, Benzo(b)fluoraten, Benzo(k)fluoranten, Indeno(1,2,3-cd)pyren)	mg/kg	1
PCDD/F	ng I-TEQ/kg²³)	10

Obsah škodlivin v sušině a ve výluhu odpadů a u sedimentů může být překročen, pokud to v rámci povolení provozu daného zařízení schválí krajský úřad, a to v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, zejména pozaďovým hodnotám škodlivin, a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví.

Dle ust. § 6 odst. 6 vyhlášky musí být v případě použití odpadů v množství větším než 1 000 t k zasypávání v jednom místě zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s přílohou č. 12 k vyhl. č. 104/1988 Sb. Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu zařízení.