Zvětšit písmo
Zmenšit písmo
Zvětšit písmo
Zmenšit písmo
Když v roce 1976 stala nehoda v italském chemickém závodě v Sevesu, při které uniklo do ovzduší asi 20 kg silně toxických dioxinů, nikdo již nepochyboval o tom, že na rozvoj chemického průmyslu musí reagovat i právní úprava, která by podobným událostem dokázala účinně předcházet. Státy Evropského společenství proto přijaly jednotnou filozofii pro prosazování aktivní prevence chemických havárií, jež vyústily v přijetí směrnice, která je označována jako směrnice SEVESO.
Do české legislativy byl přijat zákon o prevenci závažných havárií s účinností od 29. ledna 2000.
Účelem zákona bylo deklarovat požadavky pro předcházení závažným haváriím, což představovalo stanovení povinností příslušným podnikům, jež splňovaly podmínku pro tzv. zařazení, vytvořit systém prevence vzniku závažných havárií. Konkrétně:
V rámci Krajského úřadu Zlínského kraje od 1. ledna 2003 zabezpečuje státní správu na úseku prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná chemická látka, ve správním řízení oddělení pro zvláštní úkoly, odboru Kanceláře hejtmana v rámci krizového řízení a havarijního plánování.
Početní stav provozovatelů zařazených do systému prevence na území kraje se mění, v současnosti je jich v evidenci 17 provozovatelů. Dále v evidenci je 227 objektů a zařízení s podlimitním množstvím nebezpečných chemických látek.
Jedná se o provozovatele, jejichž podnikatelská činnost zasahuje do zpracování, používání a skladování nebezpečných chemických látek, při kterých probíhají chemické nebo fyzikální procesy.
Jedná se o výrobu základních surovin pro chemický průmysl, výrobu plastů, barev, šicích jehel, integrovaných obvodů, skladování a úpravu výbušnin, průmyslových trhavin a skladování pohonných hmot.
Na území kraje je nakládáno s nebezpečnými látkami a směsmi od hořlavých, vysoce hořlavých, oxidujících, výbušných až přes vysoce toxické a nebezpečné životnímu prostředí. Mezi nejčastější identifikovaná rizika patří požár, výbuch, únik toxických látek do ovzduší, znečištění životního prostředí, resp. dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.
Mezi základné povinnosti provozovatelů patří zpracování bezpečností dokumentace, ve kterém musí přesvědčit státní správu a občany, že mají celý proces nakládání s nebezpečnými látkami pod kontrolou, že mají zavedený účinný systém prevence a mají materiální, lidské i finanční zdroje na asanaci v případě úniku nebezpečných látek.
Tato dokumentace za účasti veřejnosti je schvalována ve správním řízení a je pravidelně aktualizována. U provozovatelů jsou vykonávány pravidelné kontroly systému prevence a poznatky jsou řešeny na úrovni vrcholového managementu.
Na podporu informování veřejnosti krajský úřad zpracovává a pravidelně aktualizuje informace určené veřejnosti v zóně havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie.
Důležitým nástrojem prevence je organizování cvičení záchranných složek k ověření akceschopnosti veřejné správy v řešení chemických havárií.
V rámci provedené analýzy zranitelnosti území kraje, po povodních, jsou úniky nebezpečných látek na druhém místě.
Provedenou analýzu na území kraje potvrzují i případy z minulosti: únik mazutu do vodního toku v Rožnově pod Radhoštěm, požár skládky pneumatik Uherský Brod, Bojkovice, únik nafty do životního prostředí u a.s. ČEPRO Loukov, únik kyseliny v obci Břest, výbuch na lince výroby antrachinonu v Organiku Otrokovice, požár plastů v Chropyni, technologické havárie s únikem nebezpečných látek v objektu a.s. DEZA, u provozovatele CS Cabot, únik kyseliny peroctové v areálu Moravanu Otrokovice, ...atd.
Oblast prevence závažných havárií je důležitou oblastí v systému preventivních opatření v zabezpečení bezpečnosti obyvatel, zachování životního prostředí a majetkových hodnot na území kraje. Je součástí podpory krizového řízení a podpory informování hejtmana o mimořádných událostech a krizových situacích z území kraje.
Základním právním předpisem upravujícím oblast prevence závažných havárií je zákon č. 224/2015 Sb. ze dne 12. Srpna 2015, o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
Pokud množství nebezpečné látky umístěné v objektu je stejné nebo větší než množství uvedené v tabulce č. II přílohy č. 1, případně v součtu dle nebezpečných vlastností dosáhne limitů uvedených v tabulce č. I přílohy č. 1 k výše uvedenému zákonu, je provozovatel povinen zpracovat návrh na zařazení objektu do skupiny A či B. Krajský úřad, na základě předloženého návrhu, rozhodne o zařazení objektu do příslušné skupiny.
Pokud množství umístěných nebezpečných látek v objektu nedosahuje stanovených limitů pro zařazení do příslušné skupiny, ale je větší než 2 % ze stanoveného limitu pro zařazení do skupiny A, je uživatel objektu povinen tuto skutečnost protokolárně zaznamenat (protokol o nezařazení) a tento protokol zaslat krajskému úřadu (§4 odst. 3 zákona). Jestliže množství umístěných nebezpečných látek v objektu je rovno nebo menší než 2 % ze stanoveného limitu pro zařazení do skupiny A, pak tuto skutečnost uživatel objektu protokolárně zaznamená a protokol uchová pro účely předložení kontrolním orgánům (§4 odst. 1 zákona).
Provozovatel, jehož objekt byl zařazen do skupiny A, příp. B, je povinen zpracovat bezpečnostní dokumentaci (mimo jiné bezpečnostní program, bezpečnostní zprávu). Tato dokumentace následně podléhá schvalovacímu procesu, jehož součástí je posudek návrhu bezpečnostní dokumentace. Žádost o schválení bezpečnostní dokumentace je zpoplatněno správním poplatkem, jehož výše je uvedena v § 57 výše uvedeného zákona. Návrh bezpečnostní dokumentace je rovněž v rámci schvalovacího procesu zaslán k vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným obcím. V průběhu schvalovacího řízení je bezpečnostní dokumentace přístupná prostřednictvím dotčené obce k připomínkování veřejnosti. Dodržování podmínek ve schválené bezpečnostní dokumentaci je předmětem kontrol, které provádí Česká inspekce životního prostředí společně s krajským úřadem a dalšími orgány státní správy – Hasičským záchranným sborem kraje, Krajskou hygienickou stanicí, Oblastním inspektorátem práce.
Pro každý objekt zařazený do skupiny B stanovuje krajský úřad zónu havarijního plánování. Obyvatelstvo v zóně havarijního plánování je informováno o rizicích, které mohou nebezpečné látky způsobit, a pokynech, jak se zachovat v případě závažné havárie, informačními brožurami, které vydává krajský úřad.
Platné právní předpisy v oblasti prevence závažných havárií
Aktualizováno:
Krajský úřad Zlínského kraje © 2024
