Zvětšit písmo

Zmenšit písmo

CZ

cs

menu

Fotky web ZK  - odpovědi.jpg (84 KB)

Otázky a odpovědi

Jaký je rozdíl mezi pěstounskou péčí a osvojením?

Obě formy znamenají pro dítě přechod do jiné rodiny. U osvojení dítě nabývá zcela novou identitu, ztrácí všechny vazby na původní rodinu a stává se členem rodiny nové. Právo chápe další cestu osvojeného dítěte jako totožnou se situací dítěte, které by se v této rodině skutečně narodilo. Je třeba si uvědomit, že dítě však tuto situaci prožívá odlišně a potřebuje rozumět své historii a znát své kořeny jako kdokoliv jiný. Nejen v této oblasti potřebuje od svých rodičů větší míru citlivosti a podpory. Pěstounská péče je forma pomoci dítěti, která je dlouhodobou nabídkou rodičovství pro dítě, jehož rodina mu vhodné podmínky nedokázala vytvořit. Tato forma náhradního rodičovství je stejně intenzivní jako u běžných rodin. Stejně jako v „standardních rodinách“ je toto rodičovství naplněno řadou každodenních situací, kdy dítě potřebuje s náhradními rodiči (pěstouny) zažívat mnoho zajímavého, nového, veselého, stmelujícího, ale také nudných povinností, situaci zvládání případných rozporů či náročných životních událostí. Pěstounství není snadné, protože na rozdíl od dítěte, které se v rodině narodilo, děti, které zažily změny prostředí, si s sebou nesou zážitky, které potřebují spolu s dospělými zpracovat a překonat. Náhradní rodičovství je proto o něco náročnější a leckdy dospělým více „zamotá hlavu“ než výchova vlastních dětí, než se podaří nalézt právě to, co které konkrétní dítě potřebuje nejvíce. Pěstounská péče je vždy z principu dočasnou podporou dítěte v době, kdy nemůže být ve své rodině. Dítě však zpravidla o vlastní rodiče zcela nepřichází a může s nimi být v pravidelném, více či méně častém, kontaktu. Rodiče nepřestávají být rodiči, pokud soud z velmi závažných důvodů nerozhodne jinak.

Jaký je rozdíl mezi dlouhodobou pěstounskou péčí (DPP) a pěstounskou péčí na přechodnou dobu (PPPD)?

PPPD je krizová forma pomoci. Dítě v této formě péče setrvává jen po nejnutnější dobu, než se vyřeší jeho situace. Zákon vymezuje maximální délku trvání dobou 12 měsíců. PPPD je institut, který umožňuje dítěti být v rodinném prostředí do doby, než se vyřeší situace v jeho vlastní rodině, případně do doby, než se podaří nalézt rodinu, která bude pečovat dlouhodobě (v některých případech až do jeho dospělosti) DPP poskytuje dítěti stabilní rodinné prostředí v případě, že v jeho rodině se dějí natolik závažné věci, že je nemožné, aby v ní nadále setrvávalo. Nejčastěji jde o závislost na návykových látkách či alkoholu u jednoho či obou rodičů, ztrátu bydlení, nedostatek finančních prostředků. Děti v těchto rodinách často zažívají dlouhodobě nepodnětné prostředí, zanedbávání, mohou mít za sebou i nějakou formu týrání. V případě, že rodič svou situaci vyřeší (např. zvládne úspěšně léčbu závislosti), pěstounská péče může skončit.

Jak dlouho trvá proces od podání žádosti po svěření dítěte do pěstounské péče?

Délka procesu samotného, než se dospělý stane „pěstounem – čekatelem“ (tj. je zařazen do tzv. evidence osob vhodných stát se pěstounem) obsahuje více kroků, začíná podáním žádosti, pokračuje dodáním všech potřebných dokumentů, návštěvou sociální pracovnice v domácnosti, komunikací s krajským úřadem, psychologem, absolvováním přípravného kurzu. Všechny tyto kroky zaberou aktuálně v našem kraji asi 9 měsíců. V tomto období rodina získává informace, diskutuje, upřesňuje své představy a mělo by dojít k vyjasnění toho, co vše může v budoucnu nastat a jaké děti mohou do rodiny přijít. Výsledkem zpravidla bývá představa rodiny, na co vše si troufnou a případně které situace se jeví jako rizikové a bylo by vhodnější je neriskovat. Je v pořádku, že rodina, která má zájem stát se pěstounskou, zpočátku váhá a nemá přesnou představu. Po celou dobu „schvalování“ jí budou k dispozici profesionálové se zkušenostmi z oblasti náhradního rodičovství. Zkušenosti z praxe ukazují, že jde o období podobné biologickému těhotenství, kdy se rodina postupně na myšlenku příchodu dítěte připravuje zpočátku určitým mentálním nastavením, diskuzemi, komunikací, představami, až postupně míří ke konkrétním krokům, změnám a finálnímu rozhodnutí. Je důležité, aby představy v době přijímání dítěte byly u jednotlivých členů (dospělých i dětí) podobné a nevyskytovaly se v rodině zásadní rozpory. Doba čekání na skutečné přijetí dítěte po tzv. zařazení do evidence se velmi liší. Část rodin přijímá dítě velmi záhy poté, co splní podmínky a jsou zařazeni mezi budoucí pěstouny. Některé rodiny svou nabídku vymezují i z praktických důvodů úžeji, a v těchto případech může nějakou dobu trvat, než budou vytipováni jako rodina pro konkrétní dítě, které potřebuje umístění do podobné rodiny, jako je právě ta jejich. Jsou však rodiny, které z nejrůznějších důvodů svou nabídku vymezují velmi úzce. U těchto rodin může dojít i k tomu, že právě takové dítě, které by se do této nabídky „vešlo“, se v evidenci vůbec nevyskytuje či nevyskytne. Nejpřesnější informace o „reálnosti“ nabídky dokáže dát rodině sociální pracovnice krajského úřadu, která má přehled o všech dětech v našem kraji, které jsou ze závažných důvodů umístěny mimo rodinu. Krajský úřad našeho kraje se snaží tuto otázku s rodinou komunikovat zejména v období před zařazováním do tzv. evidence, kdy už mají vyjasněny své představy, absolvovali odbornou přípravu a mají ujasněny situace, na které by si netroufali.

Mohu se stát náhradním rodičem, i když nejsem ženatý/vdaná?

Ano

Mohu si stanovit požadavky (zdravotní stav, etnikum, pohlaví,…) na dítě, které bych chtěl/a do náhradní rodinné péče?

Ano, lze se domluvit na určitých představách, které máte. Fakticky je vždy nutné zohlednit charakteristiky každé rodiny. Každá rodina má svůj životní styl, rytmus, zvyky, jiné složení, řeší různé životní fáze. Ani v případě naprosté otevřenosti k příchodu jakéhokoliv dítěte nelze propojit jakékoliv dítě do jakékoliv rodiny. Je třeba co nejvíce snížit riziko, že si příchozí dítě a rodina navzájem neporozumí a budou k sobě obtížně hledat cestu. Proto se vždy věnuje velká pečlivost poznání Vaší rodiny, abychom měli představu, co je pro Vás komfortní a v jakých případech bychom Vás dostali do potíží. Stejně tak věnujeme velkou pečlivost zjištění potřeb a projevů dítěte, pro nějž novou rodinu hledáme. Je běžné, že si rodiny stanovují určité limity ve vztahu k přijímanému dítěti. Některé limity jsou dány již předem. Jde například o pravidlo, že příchozí dítě by mělo být vždy nejmladším dítětem v rodině. Na druhou stranu v případech, kdy některé rodiny stanoví nabídku příliš úzce, může dojít až k situacím nemožnosti reálně zprostředkovat (takovou rodinu skutečně využít). Proto je třeba získat reálnou představu o dětech, které náhradní rodinu potřebují, což se děje v procesu „zařazování do evidence“ a své představy probírat s odborníky, kteří Vám budou k dispozici.

Jaká finanční podpora je poskytována pěstounům?

Pěstouni si mohou zažádat o dávky pěstounské péče – odměna pěstouna a příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Dávky se vyřizují na příslušné pobočce Úřadu práce na oddělení státní sociální podpory. Konkrétní částky pěstounských dávek najdete zde: https://www.uradprace.cz/web/cz/davky-pestounske-pece-a-zaopatrovaci-prispevky1

Co když to nebudu zvládat?

Je přirozené mít k přijetí dítěte respekt, i obavy. S osudy dětí nikdo z nás nechce experimentovat. Právě k vyjasnění Vašich silných stránek, předností, i případných limitů slouží proces spojený se zařazováním do evidence pěstounů. Součástí procesu je také možnost využít specialisty, získat nápady a tipy, které se Vám později budou hodit. Velká pozornost je věnována i fázi seznamování s dítětem. Přesto se v životě každého stává, že přichází obtížné situace. Ty se mohou pojit s výchovou, ale život přináší bohužel i jiné situace, jako je nemoc, ztráta blízkých, a podobně. V průběhu celé doby je Vám k dispozici tým vaší doprovázející organizace, máte možnost si vyžádat praktickou podporu (hlídání), i psychologickou podporu pro sebe či dítě. Pokud se dostanete do situace, která je obtížná, celý tým kolem dítěte se Vám bude snažit co nejvíce pomoci. Ve výjimečných případech se může stát, že nebudete moci „Vašemu“ dítěti nadále pomáhat, např. ze závažných zdravotních důvodů. Je v pořádku, pokud za podpory dalších odborníků v takovou chvíli pomůžete dítěti s přechodem do nové rodiny a porozumění celé situaci tak, aby se s ní dokázalo vyrovnat.

Jaké to bude pro moje děti?

Příchod dalšího dítěte do rodiny mění životy všech jejích členů. Děti zpravidla nejsou tím, kdo toto rozhodnutí udělal, ale jich se také velmi dotkne. Při rozhodování o pěstounství je třeba především zohledňovat děti, které již v rodině jsou. Příchozí dítě si s sebou nese zážitky a projevy, se kterými bude konfrontováno i Vaše dítě. Představa, že se příchozí dítě rychle ve vaší rodině zorientuje a „zapadne“, je nerealisticky optimistická. Nezřídka dospělí přicházejí s myšlenkou, že jejich dítě, které je jedináčkem, by profitovalo z příchodu sourozence. Po poznání, jaké děti náhradní rodinu potřebují, tyto své představy s nelehkým srdcem musí revidovat. Příchod dítěte je pro Vaše děti vždy zátěží. Chod rodiny již nikdy nebude stejný jako dříve. Vaše děti se budou muset dělit nejen materiálně, ale taktéž je třeba si uvědomit, že „nové“ dítě bude potřebovat Vaši velkou pozornost, kterou mu budete moci dát jen na úkor vlastních dětí. Vaše děti budou, spolu s Vámi, s dítětem sdílet všechny náročné situace a strasti, o kterých doposud neměly ani tušení, že se mohou stát. Což někdy bývá příliš náročné i pro dospělé, natožpak pro děti. Základním doporučením je, aby dítě, které do rodiny přichází, bylo vždy nejmladším členem. Další praxí ověřenou zkušeností je, že čím větší věkový odstup dítěte, kterému chcete pomoci, od dalších dětí v rodině je, tím lépe. Nezbytnou podmínkou úspěšné adaptace všech na nové uspořádání rodiny je, aby příchod dítěte do rodiny byl v období „klidu“ a stability.

Jaké jsou děti v náhradní rodinné péči?

Děti, které potřebují náhradní rodinu, jsou především zraněné a zklamané. Zažívaly vyrůstání v podmínkách, kde se k nim dospělí zpravidla nechovali s laskavostí, zájmem, porozuměním. Jejich rodiče zpravidla měli mnoho vlastních problémů a neměli kapacitu se věnovat dětem tak, jak by to bývaly potřebovaly. Navzdory běžným očekáváním to u dětí vede spíše k nedůvěře k dalším dospělým, obavám, úzkostem, neochotě se pouštět do dalších vztahů, vyšší potřebě psychologického bezpečí a kontroly nad situací. Děti mohou být podrážděné, mrzuté, výbušné nebo naopak/či současně méně srozumitelné ve svých projevech. Na straně dospělých je vždy třeba snažit se o porozumění, pochopení, citlivost, empatii. Výchovné postupy založené na akceptování autority u dětí v náhradní rodinné péči nejsou vhodné. Pro podporu dětí můžete využít jak službu doprovázení, tak služby psychologů specializovaných na tyto děti. K nim Vás nejrychleji nasměruje vaše doprovázející organizace.

Aktualizováno:

Krajský úřad Zlínského kraje © 2024

Cookie lišta

Nahoru