Zvětšit písmo

Zmenšit písmo

CZ

cs

menu

Okres Kroměříž

Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou (vyhlášen nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995). Tvrz, gotický hrad, renesanční sídlo a po třicetileté válce barokní palác – to byly proměny kroměřížského zámku, rezidence olomouckých biskupů. Součástí zámeckého komplexu jsou dvě historické zahrady, tvořící součást městské zeleně a současně představující nejvýznamnější památky zahradní architektury u nás i v Evropě.
Podzámecká zahrada vznikla pod zámkem z užitkové, později renesanční a barokní zahrady do současného anglického parku, vytvořeného v 1. pol. 19. stol. s romantickými stavbami, vodním systémem a botanickými zajímavostmi. Je jedním z nejhodnotnějších evropských krajinářských parků.
Květná zahrada z 2. pol. 17.stol. je ukázkou práce italských architektů, kteří ji pojali jako osovou pozdně renesanční zahradu.
 
Barokní hřbitov ve Střílkách (vyhlášený nařízením vlády č. 50/2010 Sb. ze dne 8. 2. 2010). Areál mimořádně hodnotného hřbitova s kaplí, situovaný na terénní hraně u kostela. Hřbitov byl vystavěn v průběhu 1. poloviny 18. století. Součástí tohoto areálu je ohradní zeď, schodiště, hřbitovní kaple s kryptou a bohatá sochařská výzdoba.
 
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně (vyhlášená nařízením vlády č. 23/2018 Sb. ze dne 31. 1. 2018). Významný areál na vrcholu hory Hostýn, sestávající z orientované barokní baziliky Panny Marie s lodí kruhového půdorysu, vodní kaple a kaple sv. Jana Sarkandra, 14 zastavení křížové cesty od D. Jurkoviče a J. Köhlera a sochy Božského srdce Páně.
 
Větrný mlýn Bařice - Velké Těšany (vyhlášený nařízením vlády č. 106/2014 Sb. ze dne 28. 5. 2014, vyhlášeno ochranné pásmo) patří k nejzachovalejším objektům svého druhu na území celé ČR. Je zachováno jeho unikátní vnitřní zařízení i kvalitní stavební detaily, které nebyly při v minulosti prováděných opravách odstraněny ani znehodnoceny.

Okres Uherské Hradiště

Slovanské hradiště sv. Klimenta u Osvětiman - expozice v přírodě (vyhlášené nařízením vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. 6. 1999, vyhlášeno ochranné pásmo) je opevněno trojím pásem valů s příkopy a vzniklo v pol. 9. stol. Na nejvyšším místě byl v téže době postaven kostel. Po zániku Velké Moravy sloužilo hradiště jako útočiště okolního obyvatelstva až do 12. stol. Ve 14. stol. zde vystavěli augustiniáni klášter a rozšířili kostel, takže původní velkomoravská stavba se stala kněžištěm nového chrámu. Zcela opuštěno bylo hradiště v 16. stol.

Soubor pozůstatků velkomoravské sídelní aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště – Modrá - expozice v přírodě mimo lokality Na Valách (vyhlášen nařízením vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. 6. 1999, vyhlášeno ochranné pásmo) zahrnuje jedno z největších center Velké Moravy na území Starého Města a okolí. Bohatost nálezů nasvědčuje, že ve 2. pol. 9. stol. se velkomoravská sídlištní aglomerace vyrovnala, ba dokonce i předčila obdobná centra tvořících se feudálních států v západní Evropě. O vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších obyvatel svědčí nejen nálezy tavících pecí, nářadí, keramiky, zbraní a šperků, ale také pozůstatky zděné sakrální architektury, které byly odkryty ve Starém Městě - Sadech u Uherského Hradiště a v Modré u Velehradu.

Zámek Buchlovice (vyhlášený nařízením vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. 3. 2001, vyhlášeno ochranné pásmo) se dochoval jako příkladná ukázka barokního „ celkového díla“, na jehož podobě se souběžně a nedílně podílely všechny obory výtvarné kultury – architektura, malířství, umělecké řemeslo, zahradní a vodní umění. Zámecký park o rozloze 18,8 ha je tvořen mimořádně významnou sbírkou dendrologicky cenných dřevin s výskytem více než 60 druhů jehličnanů a 150 druhů listnatých dřevin.

Hrad Buchlov (vyhlášený nařízením vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. 3. 2001), který byl vybudovaný za účelem ochrany obchodní cesty přes Chřiby, je skvělou ukázkou středověké opevňovací techniky a náleží k neznámějším a nejstarším středověkým hradům na Moravě.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě (vyhlášená nařízením vlády č. 170/2008 Sb. ze dne 28. 4. 2008, vyhlášeno ochranné pásmo)  je součástí Velehradského kláštera a je nejvýznamnějším poutním kostelem České republiky. Rozsáhlý klášterní komplex bývalého cisterciáckého kláštera vykazuje přes četné pozdější stavební úpravy typické rysy románské baziliky.

Okres Vsetín

Pustevny (vyhlášeny nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995, vyhlášeno ochranné pásmo), které jsou tvořeny Starou hospodou - Pustevnou, Libušínem, Maměnkou a zvonicí jsou cenným komplexem roubené architektury, postavené podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče z r. 1898.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (vyhlášeno nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995, vyhlášeno ochranné pásmo) bylo založeno v roce 1925 v Rožnově pod Radhoštěm a v současné době jsou zpřístupněny na téměř 80 hektarech tři rozsáhlé areály expozic: Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina, jejichž cílem je přiblížit návštěvníkům životní prostředí obyvatel Valašska 18. a 19. stol. Expozice Valašského muzea zahrnuje jednak vzácné sbírkové předměty z oblasti lidového umění, odívání, keramiky, kovářství, barvířství, zemědělství, jednak na 80 (dnes asi už 120) architektonických objektů, instalovaných v přírodě. Současné tři areály muzea jsou samy o sobě kronikou metod záchrany lidové architektury, když areál technických staveb – Mlýnská dolina je příkladem dobře promyšlené rekonstrukce lokalizace staveb s respektováním jejich funkce, Dřevěné městečko reprezentuje klasické formy záchrany, charakteristické pro 1. pol. 20. stol. a na příkladně Valašské dědiny můžeme sledovat změnu názorů na transfer i prezentaci prostředí objektů a výsledků lidské práce.

Evangelický kostel ve Velké Lhotě (vyhlášený nařízením vlády č. 170/2008 Sb. ze dne 28. 4. 2008, vyhlášeno ochranné pásmo). Jeho historie je spjata s tzv. Tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. Ten ukončil dlouholeté pronásledování protestantů. Rok po zveřejnění tohoto patentu se ustanovuje na tehdejší Hrubé Lhotě evangelický sbor. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Později byl ze silných smrkových klád postaven dřevěný kostel. První bohoslužby se v něm konaly v roce 1783.

Fojtství ve Velkých Karlovicích (vyhlášené nařízením vlády č. 50/2010 Sb. ze dne 8. 2. 2010, vyhlášeno ochranné pásmo). Fojtství je dřevěný dvorec stojící na začátku údolí Bzové. Podélně se silnicí je umístěn obytný dům – roubená stavba s pavlačí kolem celého 1. patra. Rozsáhlý dvůr je obestavěn hospodářskými budovami včetně stodoly, kterou tvoří roubená konstrukce na kamenné podezdívce. Součástí areálu je roubená vjezdová brána.

Okres Zlín

Památník protifašistického odboje Ploština (vyhlášený nařízením vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. 6. 1999, vyhlášeno ochranné pásmo) je místem, kde až do roku 1945 stávala pasekářská osada, v níž žilo několik desítek lidí. Den 19. 4. 1945 byla osada za přechovávání a podporu partyzánů vypálena německými okupanty. V plamenech našlo smrt 24 obyvatel. Dominantou celého místa je památník 2. světové války a okupace zlínského okresu, který byl vybudován na návrší nad osadou v roce 1975 k 30. výročí osvobození (památník s 5 pylony a tesaným kvádrem). Upomínkou na samotnou tragédii je kaple se jmény zavražděných pasekářů. Jeden z místních domků byl Muzeem Jihovýchodní Moravy zadaptován pro muzejní účely (historie protifašistického odboje ve zlínském okrese, zahraniční odboj, koncentrační tábory, oběti rasové perzekuce, informace o osvobozovacích hnutích v okrese).

Zámek Vizovice (vyhlášen nařízením vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. 3. 2001), který byl postaven dle projektu brněnského architekta F.A.Grimma náleží k nejvýznamnějším projevům jeho francouzsky orientované tvorby. Vedle knihovny a souboru grafik reprezentuje zámek především obrazová galerie, která patří k předním zámeckým sbírkám u nás .

Mikuláštíkovo fojtství, Jasenná (vyhlášené nařízením vlády č. 106/2014 Sb. ze dne 28. 5. 2014, vyhlášeno ochranné pásmo). Jedinečný doklad stavební aktivity čelního představitele vesnické samosprávy.

Aktualizováno:

Krajský úřad Zlínského kraje © 2024

Cookie lišta

Nahoru