Příběh 4

Jak jsme se stali pěstouny na přechodnou dobu

Žijeme na jednom z nejkrásnějších míst Vizovických vrchů – obklopeni přírodou a klidem. Když naše vlastní děti dospěly a odešly z domova, začali jsme přemýšlet, že bychom tohle místo neměli mít jen pro sebe. V roce 2014 jsme se poprvé dozvěděli o možnosti stát se pěstouny na přechodnou dobu pro děti v krizových situacích.

Asi rok jsme sbírali informace. Tehdy byla tato forma péče ještě v začátcích, a tak bylo složité se k potřebným údajům dostat. V lednu 2015 jsme se po zralé úvaze rozhodli podat žádost na OSPOD. Následovalo období pohovorů, psychologických testů a přípravného školení. Otevíral se nám nový svět, plný příběhů, výzev, ale i přátelství. Uvědomili jsme si, jak moc je tato služba dětem potřebná, že to nebude jednoduché, a že se nám zásadně změní život.

Po více než roce příprav jsme otevřeli svůj domov i náruč dětem, které k nám přicházejí jen na čas – těm, které nazýváme „půjčené děti“. U nás mají možnost zažít bezpečí, lásku a klid. Mohou na chvíli odložit své často těžké batůžky plné bolesti a nejistoty.

Pěstounství na přechodnou dobu je plné výzev. Brzy jsme pochopili, že se náš život bude řídit podle potřeb dětí. Nelze plánovat dovolenou ani dělat velká rozhodnutí dopředu. Ale právě to dává našemu životu nový rozměr, žijeme přítomností, improvizujeme, učíme se být flexibilní. Někdy musíme upřednostnit pěstounské děti i před vlastní rodinou. Ke každému dítěti přistupujeme individuálně, s empatií, kreativitou a úsměvem, protože ten dokáže léčit i bolavé dětské duše.

Naše prostředí je ideální pro děti s traumatem. Každý den hledáme cestu, jak jim pomoci. A když vidíme, jak se děti mění, jak se po pár týdnech rozzáří, jak se jim vrací úsměv a jiskra do očí, je to pro nás ta největší odměna.

Díky pěstounství jsme poznali mnoho lidí, kteří chtějí pomáhat. Noví přátelé, kteří to mají nastaveno stejně jako my. Pěstounství nám sice vzalo možnost žít podle vlastního tempa, ale naučilo nás žít podle potřeb dětí. A to je krásné, protože každé dítě je jiné, každý příběh jedinečný. Život s dětmi je bohatší. Pěstounství dalo našemu životu smysl.
Není to jednoduché. Pomáhá nám náš partnerský vztah, klidné místo, kde žijeme, podpora rodiny, přátel a také fungující doprovodná organizace. Bez podpory by to nešlo. Je důležité mít kolem sebe kompetentní osoby, které pomohou, když je potřeba.

Dlouho bylo v naší společnosti tabu mluvit o dětských domovech a kojeneckých ústavech. Dnes se to mění, a to je dobře. Každé dítě má právo na dospělého, který ho miluje. A to můžeme změnit jen my, dospělí. Někdo říká, že pěstouni zachraňují děti. My si myslíme, že je to naopak – děti zachraňují nás. Učí nás, že život je krásnější, když dáváme než když bereme. A když dáme lásku a domov, je to to nejkrásnější.

Od roku 2016 prošlo naším domovem už 12 dětí, novorozenci, batolata, školáci i sourozenecké skupiny. Vždy to byli ti, kteří to právě potřebovali. Nebylo to vždy lehké, ale nikdy jsme nelitovali svého rozhodnutí. Co může být smysluplnější než vědomí, že jsme byli součástí života těchto dětí, byť jen na chvíli. Pomohli jsme jim vykročit správným směrem. A to je dar, který se nedá ničím nahradit.