Zvětšit písmo
Zmenšit písmo
Představujeme vám autentické příběhy pěstounských rodin z náhradní rodinné péče. Příběhy pěstounských rodin jsme zveřejnili vždy se svolením všech členů rodiny. Jména mohou být z důvodu anonymizace změněna, fotografie jsou ilustrační.

Tento pěstounský pár nabídl svou náruč a lásku dvěma vlastním dětem a po čase dalším čtyřem dětem, které postupně do své rodiny přijal. Přijali děti do různé míry intelektově hendikepované, jedno z dětí si prošlo v minulé rodině týráním, všechny byly poznamenány ústavní deprivací, která ještě silněji zbrzdila jejich vývoj....
Příběh manželského páru, který se zdál být zauzlen ve večerech plných stereotypů. Myšlenka stát se pěstouny je postupně zavedla až k rozhodnutí přijmout do svého života holčičku s těžkým startem. Jejich cesta plná pochybností a strachu se změnila v příběh plný lásky...
Pěstounství je cesta plná výzev, ale i hlubokých a smysluplných vztahů. V následujícím příběhu sdílí mladá žena svou osobní zkušenost s tím, jaké to je vyrůstat v náhradní rodině.
V srdci Vizovických vrchů, obklopeni přírodou a klidem, otevřeli manželé svůj domov dětem, které potřebují bezpečí, lásku a čas na zotavení. Jejich cesta k přechodnému pěstounství začala v roce 2015 a od té doby prošlo jejich náručí dvanáct dětí – novorozenci, batolata i školáci. Každé z nich dostalo šanci začít znovu. Přečtěte si inspirativní příběh o tom, jak se rozhodnutí pomáhat stalo smyslem života.
Některé životní cesty si člověk neplánuje, prostě přijdou. Tak jako u této pěstounky, která se k péči o přijaté děti dostala skrze rodinnou tradici. Co začalo jako samozřejmost, se postupně proměnilo v hluboké životní poslání. Pěstounství jí přineslo nové výzvy, ale i radost, energii a osobní růst. A především, dalo jí smysl být tu pro děti takové, jaké jsou.
Některé věci v životě prostě cítíte, a když se potkají dva lidé se stejným přáním, může z toho vzniknout něco výjimečného. Tento pár spojila touha pomoci dítěti, které potřebuje bezpečí a lásku. Jejich cesta nebyla jednoduchá, ale o to silnější je jejich příběh. O odvaze, trpělivosti, víře a každodenní radosti z toho, že mohou být pro někoho skutečnou rodinou.
Petra je pěstounkou už osmnáct let. Společně s manželem poskytovali péči dětem v dlouhodobém i přechodném pěstounství a otevřeli svůj domov těm, kteří potřebovali bezpečí, lásku a podporu. Pěstounství je pro ni životní poslání, které ji učí trpělivosti, odvaze i vděčnosti za obyčejné chvíle.
Když jejich děti vyrostly, rozhodli se Martina a její manžel otevřít svůj domov dětem, které to v životě neměly jednoduché. Chtěli, aby u nich dál zněl dětský smích a domov zůstal plný života.
Když poprvé slyšela o pěstounství na přechodnou dobu, zaujalo ji to. Trvalo ale téměř deset let, než se její životní cesta protnula s dětmi, které potřebovaly dočasný domov. Dnes už ví, že i krátké období v milující rodině může dítěti změnit život. Její příběh je důkazem toho, že odvaha a otevřené srdce mají smysl.
Aktualizováno:
Krajský úřad Zlínského kraje © 2025