Při tvorbě územního plánu je nutné vycházet z právního stavu území (tj. z údajů o pozemku v katastru nemovitostí) s ohledem na vymezení (§4 - §19 vyhl. č. 501/2006Sb. + metodika jednotného digitálního zpracování územně plánovací dokumentace Zlínského kraje) a regulativy jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití.
Schéma vztahu mezi údaji v katastru nemovitostí a plochami s rozdílným způsobem využití (může se mírně lišit s ohledem na regulativy odpovídajícího ÚP):
Při nesouladu mezi údaji v katastru nemovitostí a skutečným stavem v území:
a) V zásadních (koncepčních) případech a v případě, že toto stávající řešení nemá negativní dopad, se nesoulad mezi stavem území a údaji v katastru nemovitostí řeší NÁVRHEM (tj. de facto legalizací stavové funkční plochy). => Např. u velkých zalesněných ploch ZPF a či naopak nezalesněných ploch PUPFL (dopad na erozi, stabilitu území, organizaci ZPF a PUPFL aj.).
V případě negativního dopadu stávajícího funkčního využití koncepční plochy, jež není v souladu s údaji v katastru nemovitostí či vydanými rozhodnutími (např. plochy zastavěné bez povolení na úkor ZPF či PUPFL apod.) se návrh odpovídajícího funkčního využití (tj. zajištění souladu s ÚP, legalizace) neprovádí a vychází se z právního stavu území.
b) V drobných případech nesouladu a polohových nepřesností, jež nemají vliv na koncepci a konkrétní řešení územního plánu (např. na koncepci uspořádání krajiny, vymezení ÚSES aj.) se vychází z údajů v katastru nemovitostí (tj. nesoulad se vůbec neřeší).
Příklady řešení zajišťování souladu stavu s údaji v katastru nemovitostí nad rámec řešení ÚP:
c) V odůvodněných a podložených případech, které nemohou mít negativní dopad (např. na "neoprávněný zábor“ PUPFL), lze vycházet ze skutečného stavu v území (např. při neexistenci zastavěné plochy, při "velké“ polohové nepřesnosti, při neexistenci parcelní kresby pro významnější vodní tok aj.).
Tohoto není vhodné použít v případě, kdy skutečný stav nemá oporu v katastru nemovitostí a je podmínkou k navrženému řešení. (např. zpřístupnění návrhové plochy po stávající komunikaci na pozemcích PUPFL)
×××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××
Shrnutí:
Územní plán vytváří podmínky (předpoklady) pro udržitelný rozvoj území, řeší koncepci (představu) uspořádání krajiny, urbanistickou koncepci a koncepci dopravní a technické infrastruktury a to v podrobnosti a přesnosti ploch a měřítka územního plánu.
Obecně tedy v žádném případě neřeší nepřesnosti a nesoulad údajů v katastru nemovitostí oproti skutečnému stavu území, výjimkou jsou pouze případy, které mají dopad na řešení územního plánu. (Požadavek na vyhodnocování dopadů do řešení územního plánu vyplývajících z rozdílného vymezení pozemků v katastru nemovitostí (kultury, vodní toky a plochy,…) a ze skutečné situace v terénu bývá pořizovatelem stanovován již v zadání územního plánu!!!)
autor metodické pomůcky:
RNDr. Jiří Švarc
Odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy
Městský úřad Vsetín
×××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××
aktualizováno: 3.6.2013
