Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

14. budova

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Muzeum je příspěvkovou organizací Zlínského kraje a jako krajské muzeum existuje v různých podobách od roku 1953 dodnes.

V současnosti sídli ve 14 budově bývalého továrního areálu ve Zlíně a společně s Krajskou knihovnou Františka Bartoše a Krajskou galerií výtvarného umění tvoří 14|15 BAŤŮV INSTITUT. Kromě svých prostor ve Zlíně spravuje MJVM také hrad Malenovice, Muzeum luhačovického Zálesí v Luhačovicích a Národní kulturní památník Ploština. K muzeu patří také rozsáhlá knihovna, depozitáře v Otrokovicích a Archív H+Z umístěný na SPŠ v Otrokovicích. Kromě toho zajišťuje muzeum i komentované prohlídky 21. budovy, zlínského „mrakodrapu“.

Vlajkovou lodí muzea je expozice PRINCIP BAŤA: Dnes fantazie, zítra skutečnost. Byla oceněna Glorií Musaealis Asociace muzeí a galerií ČR za rok 2013 a patří k nejnavštěvovanějším expozicím v republice.

Hrad Malenovice

Hrad Malenovice je jednou z nejvýznamnějších historických památek Zlínska. Původně královský hrad založil už v polovině 14. století moravský markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV. Během času se v jeho držení vystřídal např. rod Lichtenburků, Tetourů z Tetova, Lichtenštejn – Kastelkornů či Salm – Neuburků. Posledními majiteli hradu a panství byli v letech 1804–1945 Šternberkové.

Hrad je pozoruhodný svou stavební historií. Původní podoba gotického hradu, z níž zůstal dodnes zachován střelecký ochoz, byla v polovině 16. století doplněna renesančními přestavbami, na něž v 18. století navázaly úpravy měnící hrad na pohodlné zámecké sídlo v barokním stylu. Návštěvníci mohou vidět částečně vybavené hradní interiéry včetně nedávno zrestaurované kaple sv. Antonína z Padovy; přístupná je i hradní věž a hájenka.

Hrad je sídlem několika expozic, z nichž k nejoblíbenějším patří zoologická ZVÍŘATA NA ZEMI A ČLOVĚK a etnografická DŘEVO PROUTÍ SLÁMA. V průběhu roku se zde pořádá několik doprovodných programů, například STARÁ ŘEMESLA NA HRADĚ, v nabídce jsou i noční či dětské prohlídky.

Památník Ploština

Národní kulturní památník Ploština

V nové oválné budově je situováno návštěvnické centrum. Zde začíná základní linka stálé expozice Tragédie na Ploštině. Ta vypráví příběh této pasekářské osady a zejména osudových událostí na konci 2. světové války, které vedly 19. dubna 1945 k jejímu vypálení nacisty a smrti 28 lidí. Protože zdejší krvavé události nebyly v dané době ojedinělé, nechybí ani příběhy dalších podobně postižených míst, jako byl Juříčkův mlýn, Prlov či Vařákovy paseky.

Navazující expozice je umístěna do domu č. p. 23, který byl postaven v rámci nové výstavby na Ploštině v roce 1947. Tato část nazvaná Nová Ploština se věnuje zdejšímu životu po roce 1945 a proměnám vztahu společnosti k uctění památky padlých - od spontánní piety místních obyvatel, konání polních mší až po velkolepé akce sloužící vládnoucímu komunistickému režimu. Příběh Ploštiny tak výstižně ilustruje moderní československé dějiny 2. poloviny 20. století. Nabídku areálu rozšiřují tematické sezónní výstavy a programy pro školy.

Po zhlédnutí obou expozic může návštěvník vystoupat po cestě k památníku odboje od architekta Šebestiána Zelinky. Tento pomník na vrcholu kopce za osadou se stal v roce 1975 oficiálním symbolem uctění památky válečných obětí a partyzánského odboje.

Muzeum luhačovického Zálesí

Expozice „Známé i neznámé Luhačovice“ představuje toto lázeňské město jako centrum národopisného regionu. Muzeum zveřejňuje jak historickou národopisnou sbírku luhačovické muzejní společnosti, tak sběry z posledních let, zaměřené na dokumentaci luhačovického lázeňství a historie obce. Dlouhodobý muzejní projekt Příběhy místa přibližuje témata, osobnosti, dokumenty a sbírkové předměty se vztahem k Luhačovicím. Expozici doplňují aktuální krátkodobé výstavy a doprovodné programy pro školy a veřejnost.

Aktualizováno: úterý 18. dubna 2023, 08:16